Stríbrné prívesky na Darkont.cz
28. 3. 2011

Rozhovor s kapelou Imodium

Imodium je parta talentovaných a ambiciózních muzikantů z Broumova se svérázným humorem. A my vám dnes s nimi můžeme nabídnout aktuální rozhovor. Tady je.


Od posledního rozhovoru pro rockmag.cz, v roce 2008 už uběhl nějaký ten pátek a hodně se toho u vás změnilo, minimálně odchod basáka Radouše před natáčením desky Polarity. Jak v takové chvíli kapela řeší tuhle situaci?
Thom: No bylo to jako nejvíc nepříjemné a nehodící se než cokoliv jiného. Když ti dojdou prachy před natáčením, tak si někde půjčíš. My jsme to podobně chtěli vyřešit s basákem, natočit to svépomoci nebo si někoho půjčit, no a pak jsme dostali ten nejšílenější nápad, že rovnou řekneme nějakým nejbližším, vytipovaným a teď vlastně nevím, jak jsme došli na Romana, protože nebyl ani vytipovaný, ani nejbližší :-). My jsme si s Danem tu basu rozdali na půl, ve studiu jsme byli jen ve třech bez basáka. Dobrý na druhou stranu zase je, že během toho natáčení se odpoutáš, od toho, že nemáš basáka, nemáš čas na to myslet a už vůbec nějaký stesk, takže to fungovalo jako docela dobrá terapie. Akorát bylo trochu těžší, že tu basu jsme se museli naučit během pár dní dva kytaristi.

Ale zvládli jste to, myslím si, docela dobře.
Thom: Děkujeme, ale tady musím teda podotknout, že to druhé album, to lepší, akustické, to už nahrával Roman, což je ještě obdivuhodnější, že byl schopný se to naučit během pár dní. Takhle, my jsme ho vlastně ty party učili přímo při nahrávání.

Je nějaká Vaše písnička, ke které máte extra silný vztah nebo ji naopak už nemůžete ani slyšet?
Thom: Myslím si, že věc, kterou nemůžeme ani slyšet tam snad není. A já mám třeba nějaký vytipovaný, ale to jenom proto, že jsem je psal nebo píšu a zároveň se někdy koncertují víc, protože jsou třeba jednodušší na zpívání :-)
Roman: Mě baví „Polarity“.
Ronoon: A mě „Koník“ (smích)

Hrajete především menší, klubové koncerty, ale měli jste také možnost vystoupit i před několika tisíci diváky jakožto předkapela zpěvačky Avril Lavinge. Jaký je to pocit, stát před tak velkým publikem?
Thom: Je to o tom, že si zkusíš jinou produkci a jiný systém backstage, protože koncert je, snad to nebude znít blbě, stejný jako ostatní, protože nestíháš vnímat, že tam je tolik lidí, ale mnohem víc v tobě zůstane posléze to, jak to fungovalo backstage, to lidi nevidí. Produkce ze států funguje úplně jinak, což je třeba přání našeho tour managera Georgina, ten by si mlaskal. Tam totiž všechno šlapalo jako hodinky a všechno, co jsi chtěla navíc nešlo, jenom proto, že oni cítí, že by jim to zkomplikovalo systém té mravenčí práce tam vzadu. Takže to je super, ale je to strašně náročný.

Byla šance s Avril alespoň něco prohodit? Proběhla vzájemná autogramiáda? ;-)
Thom: Já si myslím, že ta šance byla a poměrně snadná, ale my jsme ji nevyužili. Tam bylo fajn, že ona samotná, alespoň co já si pamatuju, když už se tam někde vyskytla, tak nebyla obklopena nějakýma borcema, který by ji dělali zeď. Ona si tam v těch tepláčkách proběhla, kam potřebovala. Ale myslím si, že když bychom tam někomu řekli, jestli by bylo možný udělat fotku nebo i podpis, tak by to šlo.

A dali byste si to ještě jednou?
Thom: Hele to si vždycky dáš. Některé kapely říkají, že je to jako „strašnej voser“, že z toho nic není a jsi tam jen za tu“ šmucku“, ale podle mě buďto kecají nebo mají hodně blbou zkušenost. Ale to, že tam opravdu máš tu vyprodanou halu, můžeš si vyzkoušet takhle velké podium a právě i ten systém, ke kterému už jsme přiťukli, tak si to rád dáš jakoby kdykoliv. Ale bylo to jednou, snad ne naposled. Může se stát, že třeba až předskočíme U2, to mě tak napadlo (smích), tak zjistíme, že to byl přesný opak, strašný problém, hrozně blbá nálada, seš tam opravdu jako ten poslední, těsně před uklízečkou. Možná i za ní, protože tu si přivezou taky svojí… My jsme, měli tuhle jednu zkušenost a ta byla, zaplaťpánbůh, po všech směrech kladná, takže super.

Kdybyste si mohli vybrat, která kapela by měla „předskakovat“ Vám?
Thom: Nám kdo by měl předskakovat? Hele jakákoliv šikovná kapela, který ten koncert před Imodiem v něčem pomůže anebo je minimálně bude bavit. A komu bychom my měli předskočit? Tak hele, Foo Fighters, ale tam já bych nepředskakoval, tam bych prostě chtěl normálně celý turné po Evropě, protože když už se ta šance naskytne...(smích)

Když se vrátíme zase zpátky do roku 2000, který uvádíte jako jeden z oficiálních začátků kapely, vzpomenete si jak Imodium začínali a jak vypadala jejich úplně první vystoupení?
Thom: Na to tady můžeme odpovědět jenom já s Kárlem. Je to normálně jeden monstrózní stres a je jedno, jestli by tam byli dva lidi nebo dvě stě lidí. A mám pocit, že tam bylo tenkrát poměrně dost lidí. My se teda furt dohadujem, který úplně prvotní koncert to vlastně byl. Ale zúžil bych to jenom na ty dva a to bylo v rámci programu nějakého sdružení, co dělají zájmové činnosti pro různé kroužky a tak, v přírodní areálu, kde bylo tak 300 lidí a ty jsi byla jedna z programu. A pak je druhý, náš domácí festival „Broumovská kytara“, kde to bylo už brané vážně. To je fakt jedna velká nervozita, strašně moc se soustředíš na věci, na které se postupem času právě máš přestávat soustředit, aby to bylo uvolněné a aby sis to užila, stejně tak i ti lidi. Takže bych to celé shrnul jen pod obrovskou nervozitu, stres a žaludeční vředy.

Napadlo Vás v tu dobu, že za pár let místo pro pár kámošů budete hrát pro několik stovek i tisícovek lidí a Imodium bude jedna z velmi známých českých kapel?
Thom: Já myslím, že už od začátku jsi tu kapelu dala dohromady, protože prostě bys chtěla nějaký věci mít. Mít svoji dodávku, mít vlastní koncert někde jinde než ve svým rodišti. Mít v klubu více než dva lidi, to si přejeme do dneška občas… Asi nás to nenapadlo, ale zároveň jsme si to strašně přáli. A to, že nějaký věci klaply, tak je to super, mělo to smysl…

Takže je nějaká Vámi osvědčená rada, kterou můžete dát začínajícím mladým kapelám?
Thom: Já si myslím, že hromada rad dneska už neplatí. Těch věcí je hrozně moc, ale spíš ty rady, který budou do konce života platit, tak je to o tom, že tu muziku fakt dělej, makej na tom strašně moc. A určitě se nenechat zlomit nějakým neúspěchem.

Vloni jste vydali album Polarity, které bylo kritiky velmi dobře přijato a to i díky poněkud kytarovějšímu zvuku než tomu bylo u alba Stigmata. Má v tom prsty hlavně rozšíření kapely o kytaristu Dana?:-)
Thom: Určitě to Danem bude, byť to nerad přiznávám :-). Ne, tak podařilo se nám najít člověka do kapely, který je výborný nejenom technicky, ale i invenčně. Ten poměr je pade na pade, když budeš výborný hráč, ale nebudeš mít ty nápady, tak je to úplně stejně k ničemu, jako když budeš mít hromadu nápadů, ale vlastně to fakt nejsi schopna zahrát. A on má oboje, čímž do té kapely byl schopný vnést hromadu nových věcí. I to, že po dalších hráčích vyžadoval, aby hráli líp, a to je strašně super, hecovat se navzájem. Ne to neřešit, ale naopak řešit, dát si na tom tu práci. Ten zvuk té poslední desky je z velké části určitě Danova práce.

Na vašem Facebooku odkazujete na benefiční „Koncert pro Japonsko“, který proběhne 29. března v Lucerně. Jaké pocity ve vás vyvolává přírodní a vlastně následně lidská katastrofa v Japonsku?
Thom: Já jsem to tam teda zrovna hodil asi z toho důvodu, že je to vlastně moje pracovní náplň sledovat všechny tyhle informace.

Takže je to jen tak povrchní, jo?
Thom: Ne ne ne. Prostě jsem to tam hodil z toho důvodu, že když jsme dneska seděli v autě, tak jsme se zrovna bavili, že najednou teď jsou ty dny, kdy je jakoby toho strašně moc a všechno je strašně špatný. Aktuálně co děje v Libyi, co se teďka stalo v Japonsku. Teď do toho naše interní záležitosti typu, že našli tu malou holčinu a tyhle věci. Tak to bylo spíš o tom, že jsem tu informaci zahlédl, tak jsem si řekl, že je super. Muzikanti, když by měli ten prostor skrz média, tak mají docela silný vliv, protože mají nějaké skalní fanoušky, kteří jsou schopni do jisté míry je fakt poslouchat. Takže když jim řekneš: „Hele, tohle si myslím, že je fakt špatná věc…“, tak oni si to budou myslet taky a když jim řekneš, že tohle je fakt průser tak oni jdou a ruku v ruce to s tebou podpoří…

To určitě. A nemáte někdy už strach, z takové zodpovědnosti?
Thom: U nás takový ten krátkodobý pocit zodpovědnosti nastal v momentě, kdy vznikl klip na song o žiletce. Tam se opravdu stalo, že nám chodily e-maily od rodičů těch dětí, kde se cítili ublížení, že jsme nezodpovědní, že lidi navádíme.

Pokud se nepletu, klip byl i zakázaný…
Thom: Některá média ho odmítly odvysílat, což je taky na dlouhé polemizování. Víš co, dvě média s tím nemají problém, dokonce ho pustí celoplošně v neděli k obědu, a pak spíš ty na oko otevřenější média řeknou: „Hele ne, to prostě tady nemůžeme dát, nás sledují lidi 11+ a může to být nebezpečný.“ O to ale ani tenkrát tak nešlo, spíš, to, že nám máma od nějaké dcery napíše. To nevíš, jestli máš být jakoby rozčílená, naštvaná nebo si řekneš, jestli jsme to fakt udělali blbě a měli jsme to vysvětlit trošku líp. Pak je dobrý si to vyříkat, což vždycky nějak proběhlo v té e-mailové komunikaci a uzavřelo se to.

V rámci vašeho jarního turné navštívíte celkem 25 měst v různých koutech republiky. Je mezi nimi nějaké, na které se opravdu těšíte?
Thom: Konkrétní místa nejsou, spíš je to rozselektované na dvě strany. Jsou místa, která jsou nová a která je určitě potřeba objevovat, protože nemůžeš donekonečna objíždět pořád to samé. Tak tam trošku seš zvědavá, seš v trošku takovém očekávání a pak jsou ty místa, kam se fakt těšíš, protože víš, že jedeš na jistotu a bude to stoprocentně super.

Děkuji za rozhovor.





Foto: ze stránek kapely
Autor článku: Nikola Janoušková



  Související články:  



Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Konec Rockmagu?
(15. 2. 2018 - 23:13)
Daniel Landa - Bouře
(25. 1. 2018 - 05:24)
Annabel - rozhovor
(11. 1. 2018 - 23:13)
Ruští Blind Ivy poprvé v ČR!!
(28. 12. 2017 - 07:55)
Komentáře ke kapelám:
Lord
(21. 2. 2018 - 08:00)
Jan Plech
(27. 1. 2018 - 10:31)
Atariband
(30. 12. 2017 - 20:11)
Ortel
(28. 11. 2017 - 20:55)
Kiss Revival Praha - Official
(3. 11. 2017 - 16:14)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Nejnovější kapely
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Antikvariát:
Darkont.cz
Plastelína:





TOPlist