Stríbrné prívesky na Darkont.cz
1. 12. 2007

Rozhovor s tvůrci internetových stránek skupiny Vitacit

Rozhodl jsem se požádat pány, Jirku Kaisera a Michala Brzáka, stojící za webem Vitacitů o rozhovor a berte ho jako další návnadu na koncerty Doda a spol. v prosinci ve Zlíně, v Praze a v dalších městech a obcích.


Někdy v roce 1987 jsem se dostal k muzice, která byla úplně jiná než všechno, co jsem znal do té doby a postupně jsem objevoval nové a nové kapely a žánry v rámci tvrdého rocku. V této době bylo možné najít odpověď na originály i u nás a mezi průkopníky metalové muziky v Praze patřily kapely jako ARAKAIN, VITACIT, TORR a další. ARAKAIN stále hraje a patří mezi nejúspěšnější kapely u nás, k TORR se před časem vrátil kytarista Ota Hereš a kapelu to nakoplo k povedeným nahrávkám, VITACIT jako jediná ze zmíněných kapel je v hibernaci. I když jeho někdejší členové rozhodně nezahálejí. Dan Horyna reaktivoval Merlin, Láďa Křížek a Luděk Adámek hrají v nové verzi Kreysonu a Miloš Dodo Doležal poměrně často koncertuje po celých Čechách se svou partou a vypomáhá mu i jeho syn zvaný Dodík. Dodovo CD Nejvyšší vibrace, které je na naší scéně poměrně unikátním zjevem a vznikalo v průběhu cca pěti let, jsem získal zásluhou již v té době fungujících internetových stránek http://www.vitacit.cz/. Jinak se koupit tehdy ještě nedalo. Seznámil jsem se tak s Jirkou Kaiserem a jsem častým hostem na stránkách, jež snad u nás nemají obdobu. Tak obsáhlé a komplexní informace věnované jedné z nejvýraznějších metalových kapel české historie, to jsou stovky a stovky hodin práce a mají skoro encyklopedickou hodnotu nejen pro fanoušky Vitacitu.



Ahoj Jirko a Michale,
před několika lety, když jsem marně pátral na webu po informacích o Vitacitu, vykoukla na mě stránka, kde byla fotka se siluetou Luďka Adámka a logo Vitacitu známé z období Vzhůru přes oceán, ale dál už nic…to už byl počátek vašich snah o start Vitacitovského webu?

Michal: To Ti popíše Hroch úplně přesně.
Hroch: No ono to bylo trošku jinak… Web Vitacitu se zrodil v mé hlavě pouhých pár dní po vydání Vzpomínek na minulost, možná i lehce pod dojmem vřelého přijetí tohoto projektu. Víš, člověk si splní nějaký sen a už ho napadá další. Vytvořit webovou stránku kapele, která pro nás tak nesmírně znamená, to se stalo mojí posedlostí. S nulovými znalostmi programování jsem se do projektu pustil přímo po hlavě, nekoukaje napravo ani nalevo. Jen se zeptej Michala, jak jsem ho naháněl po telefonu, že naše koordinační schůzka po tolika letech je otázkou života a smrti! Za dva dny jsme seděli v příjemné restauraci a jeden jako druhý sypali z rukávu nápady, jak by budoucí stránka měla vypadat. Ale abych se vrátil k tvé původní otázce… návrh úvodky v podobě Luďovy fotky byl mám dojem dílem Roberta Kanii, podobného „postiženého“ a strážce archivních pokladů kapely Arakain. Snad jen toto: ještě, že nám Robert nevyfoukl zaregistrování jména domény www.vitacit.cz

Další zrod je dobře popsán na stránkách, včetně rozhovorů v nichž, to dobře rozvádíte, mě spíš zajímá, jestli jste Miloše tak trochu nedotlačili k vydání CD Nejvyšší vibrace.
Michal: Kdo zná Doda, tak ví, že ten se hned tak k něčemu dotlačit nedá. Miloš měl podle mě materiál na Nejvyšší vibrace natočený dávno před spuštěním stránek a skladbu Freak už měl vydanou na CD Sparku v roce 2002. Materiál v USA určitě netočil do šuplíku, takže Vibrace plánoval pustit do světa dříve nebo později. Je to hezké připustit si, že stránky pomohly k vydání Nejvyšších vibrací, ale podle mě je naše zásluha jestli ne nulová, tak určitě minimální.
Když už jsme u toho tlačení na Doda, tak já jsem byl svého času docela unešenej jeho projektem Waves. Tam jsme se možná snažili trochu přitápět pod kotlem, aby šly Wavesky mezi lidi. Ty zatím v šuplíku zůstávají, ale Dodo tenkrát naznačil, že by to nemuselo být na věky. Face of Poseidon, to se skácíte ze židlí!
Hroch: Přesně jak říká Michal… víš ono by to bylo hezký si říct, Dodo vydal Nejvyšší vibrace kvůli nám, ale to je nesmysl. Skladby vznikaly dlouhých pět let a prostě jednou musela přijít ta správná doba jejich vydání. Jestli na tom máme malilinkatou zásluhu, co se za nehet vejde, tak to můžeme být pyšní. Já bych spíš chtěl poznamenat jiný fakt. Miloš nás v roce 2005 pozval do Žirovnice na oslavu svých narozenin. Proběhl nezapomenutelný večer, kdy jsme krom jiného měli i tu čest si poslechnout a ohodnotit první tři dokončené skladby z Nejvyšších vibrací. Jedna ze skladeb se jmenuje 12.8.2005 (Ve znamení Lva) a Miloš jí s Jonathanem Moverem dokončil pouhých pár okamžiků před naším příjezdem. No tak jestli se jmenuje pod dojmem tohoto krásného večera…
Mě Miloš moc potěšil, když mě požádal o sepsání sleeve note k Vibracím. Dlouho jsem nevěděl, co mám napsat, no a pak jsem sepsal pár vět, jak mě zobák narostl, tak nějak ze srdce.

Rozhýbání koncertních aktivit Dodova bandu máte už na svědomí určitě nebo se mýlím?
Michal: Dodo hrál i před spuštěním stránek. Vzpomínám si, jak jsme četli o CBr tour 2003 a na stránky dávali jako novinku sérii fotek z letního kina v Kryrech začátkem léta 2004, kde hrál Dodo se Stevem Wilkinsonem. Až v půlce srpna 2004 jsme se s Hrochem vypravili do Kamínek - Roštína, kde jsme ho po dlouhatánské době viděli hrát. To byl koncert ještě se Shotegem u basy a violoncella a bylo to parádní.
Hroch: No o této otázce asi platí něco málo jako u té předchozí. Víš, kdyby Miloše živé hraní nebavilo, tak těžko bude koncertovat, i kdyby to mělo být pro anglickou královnu. Já doufám, že na našich stránkách čte zpětnou odezvu od fans a ta ho žene do dalšího „ježdění“. Byla by škoda zase usnout u ledu, když jeho kapela tak neskutečně funguje. Ono je to já myslím hlavně tím, že Dodův band funguje úplně na jiných principech, než je v těchto zeměpisných šířkách zvykem…

Jako podobnej hudební fanoušek musím obdivovat, s jakou pílí a vytrvalostí, sháníte veškeré (opravdu snad i nemožné) materiály o kapele Vitacit, ale i o všech jejích někdejších členech. Neuvažujete o knižním vydání s případnou CD přílohou z vaší domácí dílny jako soundtrackem, fanouškovská základna roste, zdá se mi.
Michal: No, je to hezký nápad, také jsme si kolikrát s Hrochem říkali, že bychom si ty naše stránky rádi vzali jako knížku na kanape nebo do vany. Potíž je v tom, že většina textů na těchto stránkách není našich autorských, myslím v sekci „Napsali o nás“. My máme tuto sekci rozsáhlou taky proto, že nás uchvátila práce s vydanými články na stránkách Soundgarden. Tomu jsme se chtěli přiblížit. Jasně, dovedu si představit, že by třeba Petrovi Korálovi nebo Bohoušovi Němcovi asi nevadilo, kdybychom jejich články někde převáděli, asi bychom od nich dostali i souhlas, ale u všech autorů by to byla honička. A těžko realizovatelná. Jestli myslíš knížku, jakou mají Tři Sestry nebo Arakain, tak to by se nám samozřejmě líbilo! Ale „Kainy“ dělal Bohouš Němec a to je na rozdíl od nás novinář, o Fanánkovi a jeho práci s textem a vůbec o jeho orientaci v hudebním byznysu nemluvě… Je to fajn myšlenka, ale jestli se k něčemu podobnému propracujeme, to je fakt ve hvězdách. Knížka! Chlape, to už je věc! To už jdeš opravdu s kůží na trh! To už musíš mít sakra dobrej materiál. Já myslím, že stránky jsou naše maximum. Soundgarden - náš vzor, haháá!
Hroch: Ono je taky otázkou, kdo by si knížku o Vitacitu koupil, že jo. Nemyslím to nějak špatně, ale co tak sleduji, tak se prodeji 20 let natvrdo nějak extra nevede. Víš, Michal to píše správně, je to hezkej sen a já docela jasně vidím, jak by knižní vydání vypadalo… parádní voskovanej papír, stovky fotografií kapely, tričko a živé DVD uvnitř. No a už jsem se probudil, až někdo vyhrajeme první ve Sportce, tak si knížku v patnácti exemplářích necháme pro sebe vytisknout, ostatní si DVD vysmahnou a nějaký dobrák naší knihu komplet v pdefku pověsí na internet.

Jak nahlížíte na momentální dění kolem kapely, já osobně jsem spokojenej s aktuální situací, Dodo jako logický nástupce (podle mě je nejpodstatnějším členem v novější historii) Vitacitu, hraje živě i věci Vitacitu, ale dává k dobru Hendrixe a taky aktuální tvorbu, což je podle mě optimální mix.
Michal: Jasně, každá vitacitovka dneska na živo je dobrá! Poutník životem v aktuální sestavě Doda a spol. s Kuřetem jako hostem - výborné. Do hospody chodívám v podání Merlinu - skvělé. Tuhle v LD Kbely, když si dali Dodo s kapelou a s hosty spolu s Kuřetem několik legendárních vitacitovek, tak jsem byl fakt naměkko. Ale víš co, to trvá chvilku, ten nádherný pocit z hudby a písniček, které jsme milovali před dvaceti lety. Z toho nejde žít dlouho, ráno se probudíš a je to pryč. Alespoň u mě to tak je. Poslouchám posledních několik let trochu jinou hudbu, než hraje Dodo v současné době, nemusím vidět každý jeho koncert. Ale když čas od času vidím Doda, Buchtu a Slechoše s Dodem juniorem spolu na pódiu, tak si to užiju!
Hroch: Já bych tady s tím nejpodstatnějším členem byl trošku opatrnější, protože to spousta bývalých členů Vitacitu slyší opravdu hodně nerada… Ale bavme se o současném playlistu. Já jsem moc rád, jak jsou karty rozdány. Dnes si ale spíš více užiju Dodovu kytaru s absolutně dopředu nepředvídatelnými improvizacemi, než stokrát slyšenou Sybilu a mnou ne až tak oblíbené Zvony. Je to jistě také dáno tím, že Dodovy štace s kamarády objíždíme zásadně častěji, než zbytek fans. Samozřejmě jiná situace je ve chvíli, když nastane „speciální“ večer a na pódium vyleze i Kuře, ano to mě pak Úder, Století a další vitaciťárny úplně „roztajou“. Co se týče zmiňovaného Merlinu, no tak tam si set bez starejch fláků představit nedovedu.

Co říkáte na boom reunionů všech možných kapel, nejde jen o prachy? Jeden takovej perfektní reunion pravděpodobně zničil dlouhodobě mou nejoblíbenější partu ANTHRAX, ale venku jde o jiný peníze než u našich kapel…
Michal: Tak tohle je pole přesně pro Hrocha! Já jsem k reunionům celkově přístupnější a shovívavější, dokonce si je dovedu náramně užít! Tak trochu sbírám Ramones a tam už bohužel reunion nepřichází v úvahu. Předloni tady hrál ve Futuru Marky Ramone. Jako doprovodná kapela mu sekundovala Moskevská kapela Tarakany. Dobrý. Ovšem spíš jako revival, než cokoliv jiného. Ale užil jsem si to! Reunion mých oblíbených Anthrax se nepovedl, škoda. Ale reuniony jsou věci, které hýbají fanouškovským světem. Vezmi si, jaké „rošambo“ je teď kolem Led Zeppelin! Každopádně sem s reunionem Vitacitu!!!
Hroch: Víš to je těžký s těma reunionama… Jak jsi zmínil naše milované Anthrax, to je přesně ono. Scottovi nějakej nagelovanej kravaťák zašustí před očima doláčema a v tu chvíli je jeho punkáčství v háji. Slíbí jim celosvětový turné, včetně České republiky, ale po deseti koncertech zjistí, že je všechno ale úplně jinak. Staří fans kteří léta po reunionu volali najednou sedí doma a raději se hádají se starou, než aby vyrazili na koncert do sousední vsi a koncertů najednou ubývá, najednou se zruší tour po Evropě, pak Japonsko… Kvůli tomuto přišli o skvělýho zpěváka a lepší k nim už dneska nepůjde. Konec tečka, jejich koncertní DVD se bude v krámech válet za nice price a Belladonna nakonec odejde.
Jestli se ptáš na reunion Vitacitu, tak ano! Jeden čas jsem tím byl absolutně posedlý, ale dnes už ne. Mě absolutně vyhovuje skladba Dodových setů a Luďa stejně šel do Kreysonu, tím to podle mě nadosmrti zhaslo… no i když never say never, že jo.
Michal: Další zajímavé téma k debatě by byly určitě projekty „Tribute“. Třeba Ramonesovské tributy jsou kouzelné, mám celou jednu placku, kde hrají jenom kapely z Venezuely a z Brazílie a jako perlička jedna ze Slovenska. Ovšem také jsou některé nesmírně kvalitní a podle mě velmi přínosné. Třeba Red Hot Chilli Peppers hrají Havana Affair. To je pecka! Nebo Outsider v podání Green Day, či pojetí Toma Waitse, to jsou věci! Ale to je na jinou debatu a není to k věci, na kterou jsi se ptal.
Hroch: No jasně tribute album Vitacitu! Co si myslíš, že jsme řešili na minulý schůzi v Kainu!
Kluci do mě hučeli, hele oslovíme toho a toho a vznikne z toho album, až se všichni skácejí na záda. Já nevím, udělat dobrej tribute není žádná sranda a docela dobře bych si ho uměl představit od nějakejch „smrťáků“, nebo třeba Colp. Ale požádat Harlej o Krále a nebo nedej bože nějakou kapelu pátýho levelu o Zvony, který každej pátek hrajou na zábavě, já fakt nevím. Já jsem poměrně často po tributech svých oblíbených kapel „šel“, některý jsou hodně dobrý (třeba ty Ramones), ale většina jich nestojí za nic a to ani purplovských, kde trpím chorobnou náklonností.
Michal: No ale Highway Star v podání Metal Church, to je v pořádku, ne?!

Máte doma ještě ty úžasný nahraný kazety z koncertů, co kolovaly mezi zasvěcenci a nebo už se rozpadly na prach, potom co byly převedeny do digitálního formátu?
Michal: To víš, že je máme! A hrajou! Akorát že s Hrochem už máme tape decky dávno zakonzervovaný nebo zrušený, takže si kazety nepouštíme. O to lépe je jim ve skříni. Jako úplně nejcennější artefakt tohoto typu uchovávám legendární „Zelenou kazetu“. Je to devadesátka „sonka zelená“, kterou mi Jirka Bartoš vyrobil koncem roku 1986. Na jedné straně jsou „studiovky“ s Křížkem a na druhé mix písniček z období s Dannem Horynou. Studiovky s Křížkem jsou všeobecně známy pod názvem Demo ´86 a věci s Dannem letos geniálně upravil a převedl Pavel Kuře Hejč na CD pod názvem Vitacit 198?. Toto CD obdržel Dann na pódiu v Kainu letos při příležitosti svých padesátin z Dodových rukou. Zelená kazeta byla svého času nejfrekventovanějším nosičem v mé „věži“ i ve walkmanu a opravdu jsem si jí užil. Snad přesvědčím Hrocha k nějaké výroční edici, aby ji vydal se všemi těmi kiksy a nedokonalostmi, aby byl návrat o dvacet a více let co nejautentičtější. Samozřejmě s mraky co nejdokonaleji hrajících „bonusů“. Ke vzniku nahrávky Demo ´86 nám Luděk nedávno vyprávěl překvapující podrobnosti. Natáčení probíhalo ve zkušebně v Roztokách. Teda ve zkušebně… Ve zkušebně hráli Venca, Dodo, Luděk a Kuře na své nástroje a aparáty a Křížek byl venku před zavřenou zkušebnou se sluchátky na uších a pod širým nebem tam dával ty Iluze a Drákuly! To musel být pohled, hlavně pro náhodně přihlížející, jak se venku snaží kluk v džínách se sluchátky na hlavě o ty fistule a k tomu se ozývá nějaký randál zpoza zavřených dveří. Pohled pro bohy, haháá! Ale povedlo se, ne?
Ještě ke kazetám, že opravdu hrajou… Nedávno jsem zbytek své „sbírky“ kazet daroval kamarádovi Filipovi Šimberovi, který si kazety a kazeťáky užívá jako málokdo a když už chce opravdu kvalitu, tak si pustí vinyl. No a v té hromadě „uriášů, párplů“ a rozličného metalu vzor 1980-1990 byly i dvě kazety devadesátky s názvem Heavy Metal Made In ČSSR, díl I. a díl II. No a Filip mi čas od času napíše, že to je naprostý kult a tak všelijak podobně. Ty výběry jsem sestavoval ze singlů a desek té doby před rokem 1989, takže to byly asi hlavně Rockmapy a tak a fakt si už nepamatuju, co všechno na nich může být. Pravděpodobně bylo ve hře i rádio a pořad Větrník a kdo ví co ještě. Docela se těším, až pojedu k Filipovi na pravidelné rožnění a pokec, že si je po těch letech poslechnu. Je fajn řešit po sms, která kapela hraje song „Sudé berou“ a podobné zásadní věci!
Hroch: Kazety tady budou až my nebudeme, haháá. Já mám taky pár kousků, na nichž jsou ještě skladby námi neuveřejněné. Ale už jsou to opravdu zbytky, věci které ani uveřejňovat nemusíme z důvodů technických a jiných. Já se teď musím chechtat, když si jednu z nich prohlížím a kromě podpisů všech muzikantů tam mám od Doda věnování: Jirkovi, Miloš Dodo Doležal, FUCK! 17.2.´89!

Jak vypadá archiv v reálu, několik krabic, nebo vyhrazená místnost jako muzeum s vitrínami?
Michal: No, je to na menší muzeum! Každopádně na několik vitrín. Já tady mám jako ozdobu interiéru Speed Kinga, šlapku, kterou používal Venca Pokorný. Hroch má doma dvě kytary. Až se nám podaří získat kompletní „železné“ bicí Vaška Pokorného a ztracený Dodův Marshall, tak vyhodím sedačku a televizi a dám to místo těch krámů. Je fakt, že by to mělo být někde pohromadě. Hroch toho má po sklepích a pod postelema spoustu, já taky něco, parádní artefakty dostali darem Klokan s Mosesem… Navíc s Hrochem je potíž, málokdy se mu povede žádaný kousek okamžitě vyhledat a objeví ho, až když hledá nějaký úplně jiný kus. Nebo má nápady typu, že by se měl ochutnat a sníst vitacit, který byl vyroben v roce 1986, že by se měly našít prastaré vzácné nášivky na džínsky a nosit je, rozdat vzácné odznaky Vitacit zasloužilým máničkám a podobné záležitosti. Joo, někdy to není žádný med, dělat Hrochovi místopředsedu…
Hroch: No on ještě Michal neví, že odznaky jsou už rozdány a Vitacit slavnostně vypit, haháá. Ba ne ty všechny artefakty jsou vážně nedotknutelný! Já si stejně myslím, že jednou si to muzeum zařídíme. Jako je Muzeum československý kytary, tak bude prostě muzeum Vitacitu. Nebude to žádnej klub pro vyvolený, prostě všichni Arakainisti, Törrmaniaci, Citronisti apod. budou mít volný přístup, dáme si spolu piváka a budeme vzpomínat, kdo z těchto kapel měl lepší kytaristy a zpěváky. Dělám si srandu, ale moct si doma zahrát na Dodova Kramera, nebo Kuřete Bílou velrybu, to teda jako vážně nemá chybu! Moses má Dodovo Hard Rock triko a takový to třásničkový ještě někde čeká na světlo světa. Já teda musím říct všem, co nevěřícně kroutí hlavou, že jináč jsme docela normální čtyřicátníci…

Nepokoušíte se popohnat Vitacit k reedici starších desek jako to udělal třeba Torr, když jsou na CD prakticky nesehnatelné?
Michal: Jasněěěě!!! Dodo, Luďku, Kuře - vstávat z postelí a makat a cvičit, točit, remasterovat, přetáčet, dotáčet, ať se to točí!!!
Hroch: No já jsem tady zase trošku opatrnější, než Michal. On si samozřejmě dělá srandu, protože ví všechno okolo, ale… to víš, že už nějaký drobný krůčky tímto směrem byly. Dodo, Luďa a Pepa Cigoš (doufám, že jsem to nepopletl, když jo tak sorry…) měli sezení na Haciendě a snad i pár základů pro starý vitaciťárny nahráli. Nakonec však usoudili, že „to tam není“ a zase to pustili k ledu. Snad pouze za mě, když by nahrávka neměla mít starého ducha, tak raději nic. Törru a Kainům se podobný projekt povedl a Vitacit snad někdy…

Co plánujete do budoucna, nechcete vyhradit na stránkách jednu jako např: Dodův blog nebo Kuře-blog, kam by psali čerstvé informace zmiňovaní případně všichni bývalí členové?
Michal: Bylo by to fajn, kdyby byl na stránkách víc slyšet „aktuální hlas“ bývalých hudebníků z Vitacitu. Ale zdá se, že kromě Doda a Ivana Poláka a občas Danna Horyny o to jaksi nikdo další nemá interes.
Hroch: Já musím pouze doplnit… Stránky jistě sleduje Kuře, Luďa a minimálně i Jirka Löffelmann, ale znáte to, muzikanti jsou pakáž líná něco psát, haháá.

Nějaká další zákulisní informace, maká už Dodo na novém heavy materiálu?
Hroch: Zákulisní informace, ty já mám taky nejraději! Miloš maká na svojí další sólový, instrumentální desce a na heavy materiálu…? Nechme se všichni překvapit, řekněme, že se chystá deska česky zpívaná. Co je dneska heavy materiál? Když budu mluvit s nadsázkou mě vlastní, tak mě dneska každý mlaďoch řekne, že dost heavy nejsou ani nový Slayer.
Michal: Mají pravdu, kampak se Slayer! Exploited na vás, vy metalový houně, haháá!

Nejlepší deska Vitacitu, nejlepší období (nebo sestava) a nejlepší tři pecky, který Vitacit hrál…
Michal: Ajjajj, to já nemůžu napsat, že nejraději mám ty od Y&T. Ale ne, vážně. Možná mi to zcenzuruješ, protože odpovím na něco trochu jiného, než se ptáš, ale já, mám-li odpovědět alespoň trochu seriózně, tak musím rozdělit Vitacit do několika období: - z období s Dannem Horynou mám nejraději Do hospody chodívám, Těžké návraty a Malá tíseň
- z období s Láďou Křížkem mám tři favority: Já chci se ptát těch králů, Proč štěstí se mi vyhýbá a Iluze
- z období před a v době desky Vzhůru přes oceán, tedy s Dodem u mikrofonu: Poutník životem, Peace Man a Dragon
- z desky Máte se hnout mám rád skladbu Na to nemám, z desek Navostro a Zaživa mrtví mám rád pecky Škorpion a Noci jsou zlý
- z „předělávek“, které hrával Vitacit mám nejraději Pozvánku, Jsou rána a Jen její láska tu zůstala
- za nejoblíbenější sestavu považuji tu „vzor ´86“, tedy Kuře, Dodo, Luděk, Venca a Křížek
Z desek mám nejraději „Hrochovy“ Vzpomínky na minulost. To je projekt, který vzniknul opravdu od srdce!
Hroch: Ono je to těžký takhle dělit, protože co jiná sestava, to podle mne jiná kapela. Já mám nejraději období s Dodem 1989 a pak okamžitě sestavu tu nejstarší, teda nejstarší pro mě, tj. tak rok 80-82. Deska je tím pádem jasná - Vzhůru přes oceán. Kdybych měl sestavit top 10, tak od těch nejstarších je to: Do hospody chodívám, Těžké jsou návraty domů, Tulák, Karetní hráč, Malá tíseň, Iluze, Proč štěstí se mi vyhýbá, To se nesmí stát, Já chci se ptát těch králů, Století, Úder, Loď, Vzhůru přes oceán, Nebezpečná nálož, Škorpion a Heavy Rider. Hmm tak koukám, že se top 10 trošku rozrostlo.

Která z dalších nahrávek nebo kapel, v nichž ex-členové Vitacitu působili je podle vás nejpovedenější, já měl moc rád Merlin s Markem, Milošem a Tiborem.
Michal: Merlin z období, které vzpomínáš, to bylo období radosti, pošlapaných nohou z kotle a těžkých návratů přes celou Prahu z Barči! Jestli to patří do otázky, tak neopakovatelnou a dodnes asi ne úplně doceněnou práci odvedl Dodo jako producent u labelů před vznikem „velkého“ Monitoru a v jeho ranných začátcích. Mám na mysli hlavně ty různé punkové výběry, Epidemie, první deska Wanastovek (s Ivanem Polákem), to je spousta krásné práce. To by stálo za to, někdy Doda podrobně o této době a práci vyzpovídat!
Hroch: No já ti nevím, já když jsem v jednu dobu přestal chodit na Vitacit, tak jsem nechodil ani na spolky příbuzné. Kdybych to měl brát podle nahrávek, tak první Merlin, první Corona a první Kreyson a Zemětřesení, jestli jsem správně pochopil otázku…

A pár slov na konec pro ROCKMAG…
Michal: Každopádně díky za zájem! Dneska vypadá většinou pošetile, když někdo věnuje drahocenný čas něčemu jinému než vlastnímu zabezpečení. Jsou mi sympatické projekty stránek Vašeho typu. Za hodně muziky málo peněz, pokud možno žádné. Ale dobrý pocit z vlastního počínání, ten je většinou k nezaplacení. Takže Ti přeji hodně chuti a elánu do další práce! Hrochovi samozřejmě taky!
Hroch: Víš já jsem moc rád, že se Rockmag.cz zajímá o Dodovu hudbu a vůbec kapelu Vitacit celkově, když již tolik let nehraje. Jak jsi jistě poznal, tak tato banda pro mě a Michala znamenala opravdu hodně! Naše stránka funguje již déle než tři roky a krom toho, že nám většina fanoušků přeje a je vděčná za to, co jsme pro ně z těch sklepů vytáhli a „pustili“ do světa, se najdou i tací, kterým ležíme v žaludku. Já ti opravdu nevím, čím to je… jestli naším úspěchem v návštěvnosti, nebo nepřejí nám osobně, Dodovi, já nevím.
Každopádně Rockmag.cz máme od prvních okamžiků Vaší existence rádi, protože to je obdivuhodný projekt - chlapi držte se, protože věřím tomu, že i u Vás se najde někdo, komu nedáte klidný spaní.
Autor článku: RVO



  Související články:  



Komentáře:

11. 11. 2012 15:35
Tomáš Košťál
Michale Brzáku ozvi se !!!
tomzeli@seznam.cz
3. 12. 2007 17:22
No Nejm
kdo mate radi zacatek 90. let v ceskem metalu, tak taky je zajimavej ceskej band - John Dovanni, kde hral i Petr Henych...
2. 12. 2007 01:01
No Nejm
Diky za info, pred mesicem tam byl jen ten "Noci jsou zlý).... ted jich tam je opravdu vic.... takze hledejte heslo "Vitacit"
1. 12. 2007 10:35
Hrochus
... ono jich tam je vícero - dejte si do hledání heslo Vitacit
1. 12. 2007 01:01
No Nejm
Super klip Vitacitu (Noci jsou zlý) :

http://youtube.com/watch?v=bdB5IiOOGfM

tak se mrkněte

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Komentáře ke kapelám:
Atariband
(20. 7. 2017 - 16:03)
Děda Chlívek
(15. 6. 2017 - 08:45)
CAYMAN
(12. 6. 2017 - 15:19)
Recept-rock
(8. 6. 2017 - 00:44)
Ortel
(4. 6. 2017 - 08:54)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Autodoc.cz
https://www.AutoDoc.CZ
Nejnovější kapely
Hledáme !
Hledáme redaktory, kteří by měli zájem dělat rozhovory či recenze CD.
kontaktujte nás zde...
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Máte své CD?
Vydala vaše kapela vlastní CD? A chcete aby se o nim vědělo? Pošlete nám ho k recenzi.
Kontaktujte nás!
Antikvariát:
Darkont.cz
Punkshop:
Plastelína:
Odkazy

Hudební inzerce




TOPlist