28. 5. 2009
Děčínské multifunkční S-centrum se 15. 4.2009 ponořilo do blackmetalového hávu a do dlouhé černé noci. Právě onen pátek byl ve znamení motorové pily a blackmetalových riffů v podání legendy Debustrolu a Törru. Debustrol a Törr jsou už v tomto stylu opravdu legendami a stále plní sály na které chodí jak pamětníci, tak noví vyznavači černé barvy, zatemnělé muziky a stylového zpěvu a efektů třeba v podání motorovky v rukách Kolinse.
Koncert se opravdu povedl a metaláků přišlo dost i přesto, že se pořád něco děje a naše už dost pohodlná a líná populace si odepřela zajímavé televizní programy a kulturu v místních hospůdkách a obětovala vstupné na koncertní show.
Než se ale vše odehrálo, jsem pro vás trochu vyzpovídala Vlastu Henycha otce Törru.
Vlasto, kolik času ve svém životě dáváš muzice?
Největší část svého času se v životě zabývám muzikou, pořád se zabejvám hudbou - jak poslechem, hraním, tak i vymýšlením toho, co dál. Okolo Törru je pořád něco, dělám stránky a vlastně mám na starosti úplně všechno, co je potřeba, taky jsem si vytáhl krátkou sirku a většinou chodím na rozhovory.
Jak relaxuješ a odpočíváš? Máš třeba v duchu své energické muziky taky oblíbený nějaký energický, extrémní sport nebo koníčka?
Nikdo z nás neni vyloženej sportovec a uz vůbec ne extremní. Radek lyžuje a to se mu teď trošku vymstilo, protože si udělal úraz, já se potápím nejradši někde v moři a Ota je chalupář - chalupaří, všichni to bereme rekreačně, žádná.
Jak trávíte čas na koncertech a turné?
Většinou se nudíme a tak děláme různý kraviny a zpetřujeme si tak čekačku, někdy je to fakt dlouhý, taky potkáme kámoše, takže si pokecáme a zdrbneme celej svět.
Co festivaly? Jsou pro vás vystoupení na nich odlišné?
Ani ne, akorát se nudíme a děláme kraviny kolektivně s ostatními skupinami. To je potom větší bordel a víc se i vypije, já tedy ne, já jsem labužník kávy a cigret.
Co vás čeká teď?
Myslím nové CD DVD. Tento rok snad konečně dlouho slibované Live CD a DVD.
Znáš to vůbec tady u nás na severu, jste tady docela málo. Zaujalo tě tady nějaké místo?
Projel jsem naši zemi za ta léta snad stokrát a všude je to viceméně stejné a všude se najdou zajimavá místa. Mě spíše než krajina a památky zajimají lidi, právě za ty naše dlouhý roky máme v každým koutě nějakého známého, ať už víc nebo míň, každýho rádi vidíme. Vždycky si říkám, koho dlouho nevidím, jak za ty roky vypadá, jak se změnil a to funguje dobře, to víš propast času působí na každýho a někdy si i potrápím paměť a hádám kdo to je, ně že bych si nepamatoval, ale občas se lidi změní k nepoznání. Hodně dělá pravidlená strava a pitný režim, někdy i módní výstřelky, je to vždycky soutěž Hádej kdo sem.
Radek byl teď trochu pochroumaný ze sportovních aktivit, je už v pořádku?
Náš bubeník Radek se poranil při lyžování, my jsme nechtěli rušit nasmlouvaný koncerty a tak jsme povolali na záskok Marka Fryčáka (pozn. redaktorky - Marka jste mohli vidět minulý rok s ROOT a v současné době je stálým členem sk. DYMYTRY. Studuje státní konzervatoř a je žákem Doxy z ARAKAINu.) Radek se už ze sportování zcela zotavil a jede s námi naplno.
Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!