S Vildou Čokem o Živé vodě

7. září bylo pokřtěno nové album Viléma Čoka a jeho kapely Bypass s názvem Živá voda. A tak jsme si o tomto novém produktu popovídali s Vildou a výsledný rozhovor vám nyní přinášíme.

Ahoj, jak u tebe vypadalo letošní léto?
Léto bylo poměrně hektické. Neslo se v duchu rockovém, dokončil jsem finalizaci nového alba ŽIVÁ VODA a následně jsme s kapelou vyrazili na koncerty.

Toto album ti vyšlo koncem května. Jak se mu vede? Jaké jsou ohlasy lidí na toto album?
Musím to zaklepat, na desku vyšlo 6 velkých recenzí, všechny pozitivní. Lidi oceňují její nekompromisnost i kvalitní zvuk. To se projevuje i reakcemi na živých vystoupeních.

Jak se deská prodává?
Kamenných prodejen na cd v česku ubývá, ale vždy když jdu do nějakého z nich, desku tam mají vyprodanou. Obchodníci jsou však opatrní a vždy si objednají několik kusů. Když se prodají, objednají si jich zase jen pár. Tím pádem jde prodej pomaleji nahoru, ale na koncertech se jich prodá
hodně. Spousta fanoušků si cédo vypálí zadarmo z webu, což mi nevadí, ale musím je upozornit, že mají nahrávku ve snížené kvalitě tj. v mp3 a ta hraje
opravdu hůře. Sám jsem to porovnával s originálem.

Jak by jsi toto album lidem představil? Tedy těm, kteří ještě neměli možnost ho slyšet?
Je to tvrdá rocková deska, ve stylu hard & heavy, s přímočarými texty, s jasným a srozumitelným textovým obsahem. Od kluků skvěle zahraná a troufám si tvrdit, že je ode mě nejlépe nazpívaná ze všech, co jsem kdy vyprodukoval. Vyplývá to i z toho, že jsem na ní strávil nejvíce času a piloval vše asi 2 roky, než jsem se rozhodl přikročit k nahrávání.

Jak, kdy a kde bylo album pokřtěno?
Křest ŽIVÉ VODY jsem produkoval já, příprava mi zabrala celé prázdniny. Křtilo se na mé narozeniny tj.7/9 v pražském klubu Retro. Na koncertě zazpívali moji dlouholetí přátelé se kterými jsem prožil velkou část své hudební kariéry. Bára Basiková, Michal Pavlíček, Kamil Střihavka, Martin Pošta, Petr Kolář a Vašek Bárta. Ti všichni zpívali moje písně jak z ŽIVÉ VODY, tak i z let minulých. Byl to neopakovatelný zážitek pro všechny přítomné.

Jak vznikaly skladby na toto album?
Skládal jsem dlouhou dobu tzv. do šuplíku a pak jsem selektoval jednotlivé motivy a z nich je potom buď rozvinul do polotovarů, které jsme s
klukama ve zkušebně aranžérsky dotáhli. Některé fláky jsem zpracoval do formy, kdy jsem přinesl zcela hotové demo, které se kluci naučili. To byl
třeba případ písní "Nepotrestaný" "Dokonalá žena" nebo "Mrkev nesmí zemřít". Nejkratší dobu jsem skládal "Hudba je nejvíc" (cca týden) a naopak, nejdéle mi trval song "Zachraňte Ježíška", (3 roky) který jsem několikrát textově i melodicky zásadně překopal.

Jaké skladby z této desky jsou mezi lidmi nejoblíbenější a jaké z nich se líbí tobě?
Mám osobní vztah ke všem písním na tomto albu. Netroufám si žádnej song zatratit. Na koncertech zabírá hodně Dokonalá žena, Hudba je nejvíc, Mrkev nesmí zemřít a Sentimentální. "Hudba je nejvíc" už je zpracovaná do klipové podoby-z live koncertu. Další klipy budou v příštím roce následovat, pravděpodobně Živá voda, Dokonalá žena a Zachraňte Ježíška.

Kdy a kde se album nahrávalo? Jak jsi si toto nahrávání užil?
Album se rodilo ve třech studiích. Nejdříve jsme natočili základy u Pavla Marcela, na to jsem si ve svém chlívku natočil zpěvy, které se
spasovali s nahrávkou. Po tom přišly na řadu sóla a drobné opravy, kterých bylo velmi málo. Tohle celé trvalo průběžně asi 4 měsíce. V rámci úspěšnosti celého projektu jsem pak přešel na finalizaci alba do studia Zděňka Šikýře, kde se nahrávka smíchala a zmasterovala. Vzhledem k tomu, že jsem i producentem, musel jsem být přítomen ve studiích prakticky celou dobu. Bylo to velmi vyčerpávající a moc legrace jsem si neužil. Na pódiích si to vynahrazuji.

Co by jsi vzkázal našim čtenářům?
Těším se na mnohé z Vás na koncertech. Vše na mým webu (vilemcok.com). Rock až do smrti.