8. 11. 2007

Punkeři z krajů slezských mají pohotovost, vypráskaní Sakumprásk se rozhodli vysvětlit světu své Skromné argumenty. Svižné ska rytmy punkového odstínu, někdy hravé, někdy naštvané, vždy však věrné názorům lidu všeobecně anarchistického.

A o názory tady jde především. Ač by se mohlo na první pohled zdát, Sakumprásk nekritizuje (společnost coby produkt společnosti, centralizovanou moc, byrokracii, komerci…) prvoplánově, vidí v problémech hlavně problém člověka, problém odříznutosti lidské stránky, problém lidí samotných, než nějakých vyšších mocností. Je velmi osvěžující poznat mezi řádky inteligentní názor a ne jen bezhlavou (tím pádem také bezzubou) anarchii. Velmi mě oslovil song Měsíční tanec. Možná v textu “ a tak se do raket natlačili, s úsměvy na rtech zemi opustili a už se těší, jak budou na Měsíci pogovat” vidím duchy, ale přijde mi, že jde o velmi originální interpretace potřeby svobody. Myšlenka, že lidi úplně opustí zemi kvůli divočení v gládách je velmi přitažlivá.

A takhle je to s většinou písní, jsou vlastně symbolické (tuším, že pravověrní pankáči se s mým výkladem Skromných argumentů tak úplně neztotožní, přes jeho poněkud literární způsob, nicméně oni nejvíc by jistě ocenili svobodu slova=)). Symboliku tuším třeba u Dvoupohlavní reality. Text je natolik komplikovaný, byť používá velmi kulantních výrazů (opaří mě s důstojností pouliční děvky), že není jasné, zda čeká na tu prvou, jak je řečeno v závěru, či jestli spíš touží po prvotním citu, jak je naznačeno na začátku.

Tahle partička mi prostě vyrazila dech. Ska je taková veselá hudba, positivní, snad milá, ale tyhle texty jí dodaly nečekané fluidum syndromu moudrých bláznů. Že sdělujete velmi závažné věci, ale sdělujete je lehkým tónem. Nadsázkou, ironií a ony tím ještě získají na sdělované hodnotě. Když kritizujete a řvete u toho, nikdo vás neposlouchá, když kritizujete s úsměvem, vkusně a skromně (kurňa, ty hoši věděli, jak to pojmenovat!) Lidé Vás vyslechnout a zamyslí se nad tím. Někdy.

Nebo taky ne a Sakumprásk prostě dělá hudbu, na kterou můžete pařit. Za heslem, zachlastáme, zapaříme, prostě napsali pár songů po pár pivech, kdy nadávali na všechno možný. Nabádání ke ska na Magorské ulici přece mysleli jako srandu, na slabostech a radostech přece nemůže bejt nikdo závislej, kdo kdy viděl, aby se Luna na něco ptala a když utíkal sám před sebou, tak si asi blbeček vzal nějakou drogu a měl psycho, ne? A opona? Parádní nadupanej song, při tanci vhodný k vypuštění duše. Tak já vám nevím. Jak to teda Sakumprásk mysleli? To posuďte sami, mě své skromné argumenty s úsměvem omlátili o hlavu a já si řekla dobrý, kucí, hodně dobrý.

Autor článku: Barushka

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!