20. 7. 2008

Je libo Heloween, Nightwish či Evanescence? Nebo všechno dohromady? Tak si poslechněte novou desku Salamandry.

Určitě je dobře, že na poměrně malém prostoru naší republiky vznikají i kapely téměř světového formátu. Kategorii melodického metalu hrdinně reprezentuje severomoravská skupina Salamandra. A její členové opravdu nejsou žádnými diletanty, neboť se jim v nedávné době podařilo prosadit na post předskokanů legendárních Iron Maiden (vystoupí společně na fotbalovém stadionu pražské Slavie dne 8. 8. 2008). Salamandra je partou zkušených a precizních muzikantů. Vždyť také tato kapela načíná druhou dekádu své existence. Nyní se nám představuje svým čtvrtým autorským počinem nazvaným Faces of Chimera.

Co můžeme od tohoto alba očekávat? Jak asi každého napadne při pohledu na grafiku bookletu (na němž je zachyceno noční rozbouřené moře s majákem), jistě půjde o album tvrdší muziky. Mimochodem booklet je opravdu velmi pěkně a kvalitně zpracován a cd bude ozdobou každé domácí sbírky.

Celá placka je prošpikována 13 „nabušenými“ skladbami, které vás přímo pohltí přívalem své energie (proto varuji: Album není vhodné poslouchat při usínání!). Kdo má rád muziku typu Nightwish nebo Helloween, určitě si přijde na své. Rychlé a melodické riffy s příjemným vokálem Ivana Borovského se dobře poslouchají. Obzvlášť fascinuje rychlost nohou Dana Jurečka, jehož bubenická palba vám namasíruje dokonale ušní bubínky. Není to ovšem pouze jedna velká zběsilá smršť, která by se valila od začátku do konce, ale některé skladby jsou pozastavovány i pomalými pasážemi. U několika písní sice místy zaskřípe jistá míra plagiátorství a vytušíme inspiraci již jmenovanými slavnějšími kolegy, ale kytara má pouze šest strun a klávesy dvanáct různých tónů, tak se tomuto faktu zřejmě nevyhne nikdo. Zejména v místech s ženským vokálem jako bych slyšel Tarju (píseň Legacy of The Heroes). Úvod skladby Chimera mi také nápadně připomíná finské kolegy Nightwish. Nebudu zde rozpitvávat jednotlivé skladby, pouze uvádím několik postřehů. Jako na každém albu najdou se i zde skladby lepší a ty druhé. Jako jednu z nejkvalitnějších považuji track číslo dva s názvem Orion, který hned po působivém intru vtáhne posluchače do specifického salamandřího světa. Až hymnicky zase vyzní překrásná balada uzavírající celou desku The Last of All. Nesmíme také zapomenout na bonus v podobě videoklipu War of Evils, který zachycuje muzikanty ve studiu.

V celkové koncepci alba bohužel platí typicky český problém se zvukem. Ten je sice velmi průzračný, ale ke světovému standardu má hodně daleko (to je ovšem velké mínus téměř všech domácích desek). Kdyby deska Salamandry vznikla například v USA, určitě bychom tento problém vůbec neřešili. Jinak desce asi není celkem moc co vytknout, doporučuji k poslechu!

Skupina Salamandra má určitě nakročeno na slibnou kariéru v metalové hudbě. Osobně si pouze myslím, že je škoda, že frontman nezpívá česky. Možná by si kapela našla ještě víc příznivců. Kdo totiž při poslechu vnímá texty (a ne pouze dunění muziky) a nechce si lámat hlavu s angličtinou, bude mít při poslechu Faces of Chimera trošku problém…

Autor článku: Martin

Komentáře:

Bylo by asi fakt zajímavé kdyby SALAMANDRA zpívala i česky. Nový zpěvák je fajn,znám ho ještě z působení kapely MORAVSKÝ ANDĚL,takže jsem věděl co můžu od něj očekávat. Mě osobně vyhovuje Borovský víc než Halamíček,který je zpět v kapele GROG z Bohumína... Ale neříkám,že by zpíval špatně,to ne! Salamandra se jistě dala dobrou cestou. Už by to chtělo i nové album či DVD? Je docela zajímavé číst 2 recenze na jedno album. :-) Tahle se mi,ale zdála lepší...