Stríbrné prívesky na Darkont.cz
31. 3. 2017

Self-Defence - rozhovor

Někteří z našich redaktorů jsou aktivní muzikanti, což je zřejmě naprosto v pořádku. Ovšem prezentaci jejich kapel jsme až doposud příliš prostoru na Rockmag.cz nevěnovali. Tuto skutečnost jsme se rozhodli změnit. První vlaštovkou je rozhovor o hadcore kapele Self-Defence, kde hraje náš redaktor Jan Havlíček, který mi za skupinu také odpovídal.


Zkuste nejprve prosím kapelu Self-Defence představit těm, kteří ještě neměli možnost ji slyšet. Jak, kde a kdy jste vznikli?

Kapela SELF-DEFENCE vznikla na podzim v roce 2006. Místo původu byl Nový Knín, kde jsme bydleli v okolních vesničkách a dělali tam rockovou a metalovou hudbu. S Frankishem (původní basista SD) jsem hrál v takové sranda zábavové kapele, ale nebylo to moc ono. Prostě tě nebaví hrát stokrát za večer známé písně. Jediné pozitivum na tom bylo, že na nás lidé chodili a paradoxně platili za to, že hraješ:-). Druhá kapela kde jsme hráli už vlastní repertoár se rozpadla z důvodů odchodu zpěváka Jirky Strejčka do PROXIMITY. Dokonce jsme natočili i jedno CD. Já tak nějak bez toho hraní nemohl být a tak jsem hledal další projekt. Kytaristu Snaeka jsem znal taktéž dlouho a tak jsme to jednoho hezkého podzimního dne dali dohromady. A od té doby to táhneme. První setavu tedy tvořil Frankish, Snake a já. Za bicíma seděl náš kamarád Petr a mydlili jsme to co to šlo. Potom to blo jedno velké personální zemětřesení, stěhování do Prahy, střídání zkušeben a hraní na všech možných akcích. Hodně dlouho jsme hledali svůj výraz. Problém byl vždy na postu zpěvu. Původně jsme hráli takový old school thrash metal a maličko do toho míchali hardcore. Pořád to nebylo ono. Takhle hrála spousta kapel. Poslední střípek do skládačky byl příchod zpěvačky Adriany Pítrové, před čtyřmi roky. Zpěvačka v kapele je prý konec nám říkali všichni. Tak to je mýtus přátelé. Adriana byl ten poslední článek, co chyběl. V současnosti s námi sice již hraje její kolegyně z divadla Kristýna Houserová, ale ženský element už bude navždy poznávací znamení SD. Nakonec když už nemáš den a hraješ blbě, krásná zpěvačka to vždy zachrání :-).


Jak vzpomínáte na své první vystoupení?

První vystoupení bylo na soukromé akci jednoho našeho kamaráda. V té době jsme ještě neměli ani název. Vybavuju si, že jsme si přinesly tři jména a nechali lidi aby hlasovali jak se máme jmenovat. Lidi hlasovali pro SELF-DEFENCE. Asi vybrali dobře, na jedné soutěži mi řekl Klauda Kryšpín (bubeník Pražský výběr), že je to fakt super jméno a že to sedí k tomu co hrajem. Jinak ten koncert dopadl výborně. Měli jsme hotových sedm věcí a mysleli si že nám spadne svět k nohám . Klasika.

Kolik času věnujete zkoušení?

Zkoušíme pravidelně jednou za týden. Přiznám se, že to hraní je pro mě fakticky droga. Všechno kolem toho je naprosto pohlcující. Přípravy písní, hraní zkoušení. Nevím, jak na tom jsou ostatní muzikanti, ale myslím že to všichni máme tak nějak podobné. Když se chystáme do studia tak je samo zkoušení intenzivnější. Nejde vlastně jen o zkoušení, ale je to setkání s lidma, kteří ti sedí. Vyřešíš tam i osobní problémy atd. Já většinou všechny navíc unavuji tím, jak bych si měl zapojit aparát a co by bylo dobré ještě koupit aby to hrálo .


Jak se kapele Self-Defence aktuálně vede?

Momentálně se máme dobře. Nejsme profi kapela. Nikoho to neživý, ale hrajem a hrajem hlavně pro radost. Na druhou stranu se snažíme hrát jako profi kapely a snažíme se tak celému procesu přistupovat. To znamená, že k těm koncertům přistupujeme zodpovědně a snažíme se lidem dát to nejlepší co umíme. Je to tedy klasický kolotoč zkoušení, víkendové koncertování a ježdění všude možně. Jednou mi řekl jeden kolega hudebník, že je to taková hrozně krásná, ale veselá bída :-). Momentálně se nám daří mít docela dost koncertů a po celé ČR a občas se podíváme i na nějaký větší festival. No a hlavně se mi povedlo dát dohromady lidi co to baví a chtějí to dělat.


Nepřemýšlíte o natočení dalšího alba? Čtvrtého do sbírky? To třetí vám vyšlo před třemi lety...

Je to už je to tak dlouho. No samo že přemýšlíme. Dokonce jsou na něj nahrány již tři skladby. Trochu nám to zkomplikovala výměna zpěvaček. No a další problém jsou jako vždy finance. CD je dnes vlastně jenom hodně drahá vizitka. Tudíž spíše věnuješ peníze na natočení klipu a nebo což je nejsmutnější, šetříš aby jsi mohl dát sponzorský dar a zahrát si na nějakém velkém festivale, kde tě vidí dvojnásobně více lidí než v klubech. Pro amatérskou scénu je CD hodně drahý luxus. Kapely se tak, včetně nás, uchylují k distribuci online. Takže CD určitě bude, ale možná jen v digitální podobě. Za ušetřený peníz pak dostaneme více prostoru ve studiu tudíž lepší zvuk atd.


Už máte nějaké nové skladby na případnou další desku? Hrajete je?

Jak jsem říkal. Máme čtyři nové věci, které hrajeme na koncertech. Na jednu z nich chceme v brzké době natočit videoklip. Tři už jsou natočené. No a další tři věci jsou ve fázích ladění konečné podoby. Je to trochu běh na dlouhou trať.

Jakým způsobem byly a jsou vytvářeny vaše skladby? Jak vznikají?


No máme dva přístupy ke skládání. První je, že já přinesu několik riffů nebo kostru skladby a dáváme to dohromady všichni na zkoušce. Kluci mi neopomenou vysvětlit, že je to zase nějak rytmicky podivné a těžké na zapamatování. Pak laborujeme a měníme pasáže. Druhý přístup preferuje zase kytarista Snake. Ten většinou donese celou skladbu vymyšlenou a nutí nás hrát ji přesně tak jak je složená. My mu to stejně trochu rozhazujeme a každý člen tak zanechá svoji stopu v naší tvorbě.No a nakonec si zpěvačka vymyslí zpěvovou linku a donese text. Pak to pilujeme a občas ještě něco poupravíme.

Co by jste dnes na vašem posledním albu Volnej pád udělali dnes jinak?


Nic. Ta deska měla být taková, jak byla nahraná. Osobně nejsem moc pro remastery starších nahrávek. Ale kdyby přece jen něco, já osobně bych nahrál své kytary ještě více agresivně. Moje hráčská technika (i když jestli vůbec nějakou mám) se vyvíjí a dnesvbych to prostě nahrál lépe. Opět jsme se jako kapela posunuli ve zvuku. Máme lepší aparáty a více zkušeností. To dělá hodně. Nové věci jsme již nahrávali v profi studiu se současným vybavením a je to zvukově zase někde jinde. Za tou deskou si nicméně stojíme a jsme na ní hrdí. Nakonec je vlastně první oficiální deska SD že.

Jak vznikl váš netradiční název?

No každý měl přinést tenkrát návrh na název. Pořád mě nic nenapadalo a nebo to bylo vrstvení kravin.. Normálně jsem vzal anglický slovník a začal jsem jím listovat a vypisovat dobře znějící slova. Nakonec jsem našel asi tři názvy a SEFL-DEFENCE bylo jedním z nich. Ostatní přinesly také svoje návrhy. Pak na našem prvním koncertě jsme nechali hlasovat lidi, který název se jim líbí nejvíc. SELF-DEFENCE vyhrálo. No a od té doby jsme SD.



Kde hrajete nejraději?

Tak všechny koncerty mají svoje. Předně, hraju koncerty již přes patnáct let a vždy je to pro mě svátek. Koncert a hraní je to pro mě postižení. Hraju prostě rád a baví mě k tomu i ty ostatní věci. Organizování koncertů, tvorby line upů, cestování na akce. Prostě vše, co se týká hraní. Myslím, že to tak mají všichni hudebníci. Nikdy tě moc dlouho nebaví hrát si jen ve zkušebně. Jednou vždy přijde čas, kdy si řekneš musím s tím jít ven. Co se týká otázky kde nejraději hrajeme. Klubová scéna je vynikající pro těsnější kontakt s publikem. Většina klubů co hrajeme nebo jsme hráli, má navíc i svoji unikátní atmosféru a prostředí. Jsou klubíky kam se rád vracíš. Letní festivaly jsou také parádní zážitek.Tam je to naopak velká stage, dobrý zvuk. Sluničko, teplo, spousta lidí. Má to ohromný náboj a jedno jestli hraješ první odpoledne nebo poslední nad ránem pro pár posledních fans.. Každý koncert je unikátní sled událostí. Nikdy to není stejné. To je na tom hraní parádní.

Co Self-Defence plánuje pro tento rok?

Opět to bude hlavně ve znamení hraní. Už teď tam máme dost akcí. Dále chceme dokončit další tři věci a nahrát je naše nové CD. K tomu by mělo dojít během léta tak aby to mohlo jít mezi lidi na podzim. No a natočit klip k jedné novince je také jednou z priorit. Všechno to ale vždy začíná a končí s financema .

Co by jste si jako kapela přáli od kouzelného dědečka, tak aby se to týkalo muziky či vašeho hraní?

Hm, težká otázka. Otázka zněla pro kapelu. Protože první asi by bylo zajištění rodiny. Tak já bych si asi přál pro kapelu mít možnost se ukázat. Tím myslím skutečně mít možnost zahrát na velkých akcích natočit CD, nechat ho distribuovat velkou firmou a mít možnost dobré reklamy. Bude to znít asi blbě, ale chtěli bychom od kouzelného dědečka korunky. Bez toho to prostě nejde. Nemáš korunky, nic nenatočíš, nezaplatíš reklamu a i když budeš hrát jako bůh a nebudeš k tomu mít i trochu toho štěstí tak nemáš šanci. No samo bychom ho taky pumpnuli o trochu toho štěstí.

Je něco, co na muzicírování nesnášíte?

Přístup některých majitelů klubů a pořadatelů festivalů. To co děláme, děláme s nadšením a nechceme za to nic, nebo téměř nic. Na matérské scéně se prostě jezdí za ces
ťáky aněkdy ani to ne. Protzo tě potom ničí neustála komunikace s majiteli klubů. Přesvědčit je o tom, aby jste mohli zahrát a vůbec se nějak prezentovat. Zvláště když je to vlastně v zájmu toho klubu. Nejjhorší je, když ti rádoby majitelé klubu písnou, že zvukař stojí tolik a tolik a klubu musíš zaplatit tolik a tolik a propagaci si udělejte sami. Je to přece ve Vašem zájmu aby přišli lidi. Ti lidé nakonec dorazí a vše co tam zanechají za finance jde tomu klubu. Ty skončíš s radostí, že nula od nuly pošla a nic nedoplácíš. Takže majitel vlastně nemusí nic a když se to nepovede je to na kapelách to zaplatit. Problém narůstá se vzdáleností, kterou ujedeš za koncertem. Když dorazíš třeba do 100Km vzdáleného města a zjistíš že nevisí žádnej plakát, který chtěl majitel už před dvěma měsíci, jsi z smutnej. Tohle mě osobně štve nejvíce. Prioritou klubu by mělo být, aby tam kapely hrály a chtěli se tam vracet a měli nějakou aspoň trochu důstojnou pozici. Jsou samo výjimky, ale drtivá většina majitelů hrabe jen prachy a dělá to dle mě blbě. Obě skupiny, jak majitelé, tak kapely mají přece jeden cíl. Dostat k sobě co nejvíce lidí. Tak to je taková bolístka naší amatérské scény.


Co by jste vzkázali našim čtenářům?

Je to klišoidní, ale choďte na koncerty a neseďte neustále doma. Facebook a jiné sociální sítě Vám kontakt s lidmi nenahradí. Je spousta dobrých kapel, které si zaslouží pozornost a je škoda je nevidět naživo.


Autor článku: David Havlíček





Darkont.cz

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Komentáře ke kapelám:
D. Rock
(27. 8. 2017 - 10:09)
Cimrmanovo Torzo
(8. 8. 2017 - 09:40)
Atariband
(20. 7. 2017 - 16:03)
Děda Chlívek
(15. 6. 2017 - 08:45)
CAYMAN
(12. 6. 2017 - 15:19)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Autodoc.cz
https://www.AutoDoc.CZ
Nejnovější kapely
Hledáme !
Hledáme redaktory, kteří by měli zájem dělat rozhovory či recenze CD.
kontaktujte nás zde...
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Máte své CD?
Vydala vaše kapela vlastní CD? A chcete aby se o nim vědělo? Pošlete nám ho k recenzi.
Kontaktujte nás!
Antikvariát:
Darkont.cz
Punkshop:
Plastelína:
Odkazy

Hudební inzerce




TOPlist