Shaark - Again with Hated

Při vkládání CD Shaark jsem se těšil na tuto Bzeneckou kapelu - pro mě známou jen podle názvu, ale s pověstí kvalitní thrashové hudby. Nezklamali mě a dokonce překvapili.

Při vkládání CD Shaark jsem se těšil na tuto Bzeneckou kapelu - pro mě známou jen podle názvu, ale s pověstí kvalitní thrashové hudby. Nezklamali mě a dokonce překvapili.

Kapela rozehraje na albu thrash trochu old school, ale thrash, který je střihlý mnohými moderními prvky jdoucími do hard core, ale i trochu do deathu nebo i do klasického heavy. Co mě ale u kapely překvapilo... hned při úvodních rifech jsem si říkal, to není snad česká kapela. Hra, aranžmá skladeb a vše ostatní se dá srovnat se světovými kapelami. Nic teda proti našim kapelám, ale jsem k naší metalové scéně trošku skeptický a myslím si, že Shaark je určitě převyšuje.

Je pravda, že pro někoho mohou být klasické thrashové riffy okoukané, ale myslím si, že to byl i účel kapely připomenout klasiku thrashové školy a kdo to má rád je spokojen .Zkrátka po úvodním zajímavém intru R.H.H.T kapela otvírákem předvede skladbou Face It, thrash jak má být, který přejde ve skladbu Fire, což je dobře našláplý mazec, který přejde v rychlou The River s parádním melodickým refrénem. Na to Shaark zabrousí i do H/C vod skladbami One Second After, opět s parádním refrénem, což je celkově silná stránka desky, přes Breathtaking Speed věcičkou pro dva vokály, čímž Shaark vyniká.Osmá Leathal Dependence, taková dobrá pařbička a devítkou návrat do náruče starého dobrého thrashe v Live On a navazující protáhlejší Deliverance.K2 nadupaná thrash/corová pecka, nic víc není třeba. Nato mazec největší až grind corová Lost Ilusion a zavěr Fucking Reality, do které jakoby kapela shrnula vše, co předvedla na tomto albu. Uvidíte tak, jak lze skloubit starý dobrý thrash s prvky současných tvrdých kapel, který okořenila i nepatrnou špetkou deathu a heavy. Jinak je také dobře udělaný booklet desky, kde se dozvíte mimo textů a dalších přehledně uspořádaných věcí, také o věnování desky památce tragicky zesnulého Dimebaga Darrela z Pantery. Snad jediná věc, která mě trošku zarazila, je poměrně průměrný zvuk alba na to, že byla deska natáčena ve stejnojmenném studiu, které platí u nás za jedno z nejlepších. Přesto si myslím, že jde rozhodně o velmi pozoruhodný a povedený kousek, co si stojí za to poslechnout. Pak se lze těšit na další zářez této kapely.