31. 10. 2010

Západočeská heavyrocková stálice Sifon se může pochlubit nejen poměrně tučnou diskografií, ale především úctyhodným počtem vystoupení, která se nahromadila více než třicetiletým nepřerušeným objížděním většinou západočeských kulturáků.

V době, kdy dévédéčka vydává kdekdo, je tedy načase ukázat kapelu světu i v koncertní formě. Ve sbírkách skalních fanoušků se pochopitelně nachází tisíce záznamů všemožných vystoupení ze všech fází existence kapely, ale obrazový záznam dosud chyběl.

Aktuální DVD zachycuje Sifon v sestavě Václav Šelmát (kytara, zpěv), Tomáš Navrátil (kytara, zpěv), Roman Heiný (basová kytara, zpěv), Jiří Vébr (bicí nástroje, zpěv), Miloslav Orcígr (klávesové nástroje, zpěv). Dvacet pět skladeb tvoří reprezentativní průřez celou historií skupiny. Zastoupena jsou všechna vydaná alba, objevuje se i několik skladeb, které kapela hrála ještě dlouho před svým debutem. Natáčelo se v Horažďovicích a v Radnicích (tam se pro neopakovatelnou atmosféru natáčely především záběry publika).

Možnosti, které si může k natočení DVD dovolit regionální kapela, spadají pochopitelně do jiné kategorie než u velikánů typu Kiss či Manowar, ale fanoušek přesto nemusí mít pocit, že je o něco ošizen. Snímání a střih vyznívá vzhledem k omezenému množství využitých kamer staticky, kapela také nepatří k vyhlášeným pódiovým řádičům, ale přesto tento záznam nijak nezaostává za tuzemskou konkurencí (vzpomeňme třeba "tříčlenný" Arakain s orchestrem). Já v tom naopak spatřuji výhodu, protože mně osobně spíše vyhovují delší prostřihy na jednolitvé členy kapely a jejich instrumentální počínání.

Za Sifon však mluví především skladby a jejich hudební provedení. O skladbách asi není třeba vést polemiku, k této kapele se hlásí i lidé, kteří jsou jinak nahony vzdáleni všemu, co se blíží tzv. českému bigbítu, přesto je Sifon do té škatule stále (podle mě nespravedlivě) zařazován, i když si za to některými skladbami může tak trochu sám. Co se týká zvuku nahrávky, ten je největším překvapením. Nahrávka má tolik potřebné koule, zní plně ve všech frekvencích, a přesto uchu posluchače neunikne jediná sebedetailnější vyhrávka. Je nutné poznamenat, že příjemně středově znějící nepodladěné kytary jsou v současné podladěné době skutečným zvukovým balzámem. Kdo si zakládá na nejrůznějších instrumentálních parádičkách a sólech, ten si rovněž přijde na své.

Sifon stvořil dévédéčko, kterým udělá radost nejen svým nostalgicky vzpomínajícím přiznivcům, ale které mu může pomoci získat také nové. Jde zkrátka o kapelu, která umí hrát a navzdory všeobecnému přesvědčení, že cukrkandlově melodické vyhrávky už jsou passé, se to nestydí ukázat.

Autor článku: Topi

Komentáře:

Nezbývá než souhlasit. I já jsem byl velmi příjemně překvapen úrovní nahrávky a nic na tom nemění fakt, že zpěv musel být dotočen znovu, neboť kvalita live záznamu byla mizerná.