Stríbrné prívesky na Darkont.cz
13. 1. 2013

Sifon - Srdce v okovech

Těsně před koncem roku 2012 vydal plzeňský heavyrockový Sifon nové album "Srdce v okovech." Čas mezi touto novinkou a dosud poslední (pro mě dost rozpačitou) řadovkou Sifon 2007 si mezitím vyplnil vydáním živého dévédéčka mapujícího celou jeho kariéru. Ani tím ale nebyl bohatý kapelní archív vyčerpán, a tak se na aktuálním počinu vedle jednoznačné převahy novinek objevuje i pár dalších výlovů z historie.

A jak to dopadlo tentokrát? Jednoznačně lépe než před pěti lety, a to po stránce produkční, hudební a kromě několika výjimek i textové. Pokud jde o zvuk, dobrou zprávou je, že Sifon zní znovu tak, jak jsou jeho fanoušci zvyklí. Studio Michala Rajtmajera odvedlo dobrou práci, díky čemuž se zvuk vrátil k dřívější pompéznosti, celkově bych charakter nahrávky zařadil někam mezi alba "Akta X" a "Čas".

Hudebně se Sifon opět rozkročil a některými položkami dokáže zamotat leckterému skalnímu konzervativnějšímu posluchači hlavu. Ale rozhodně v dobrém slova smyslu. Vedle celkem typických přímočarých hitovek (ať už starších či novinek) je zde servírováno několik skladeb, na kterých je znát motivace muzikantů následovat trochu umělečtější ambice. Ač jde v těchto případech jednoznačně o ozdoby alba (a bezpochyby se budou i všeobecně líbit), je nutno na druhou stranu přiznat, že kdyby je kapela spustila naživo na svých tradičních štacích, asi by na parketech obtížně hledala patřičnou odezvu. V playlistu však rovněž nechybí několik vyloženě odpudivých kousků. Co se týče hráčského nasazení, kytarista Tomáš Navrátil a klávesák Miloslav Orcígr se evidentně vyřádili, písně jsou vyšperkovány kytarovými a klávesovými vyhrávkami a sólíčky všude, kde je to jen trochu možné. Kde vidím rezervy, to jsou aranže bicích nástrojů. Nahrávka má těžší zadek, než bývalo u Sifonu zvykem, navíc některé pasáže si o dvojkopákovou nálož nebo jiné zpestření přímo říkají. Výrazný posun oproti minulému albu nastal u textů, a to díky příspěvkům externího textaře Josefa Kapra.


Pojďme se podívat na konkrétní skladby:

Nahrávku otevírá "KALENDÁŘ", jednoduchá pulsující hitová píseň, která se okamžitě ujala na živých vystoupeních. Do mikrofonu se opřel Tomáš Navrátil, který oproti dřívější diskografii přidal do zpěvu o poznání větší drajv. Odlehčená rokenrolovka "WHISKY A GIN" pokračuje v rukopisu písní typu "Dávno vím" nebo "Dám ti víkend", z uvedených je podle mě tou nejzdařilejší. Nevím, co vedlo kapelu k přearanžování pozapomenuté vypalovačky "SRDCE V OKOVECH", ale dřívější heavymetalový drajv jí určitě slušel víc, ač z ní půvabná melodická linka, klávesová předehra a kytarové štrikování nadále činí zdařilý kousek. To následující "VYHULENEJ" je přímočará energická vyřvávačka, která vám bude znít v hlavě ještě hodně dlouho (zvláště po živých vystoupeních), stavbou a tempem připomíná asi nejlepší sifoňáckou vypalovačku "Žít jako král", atmosférou zase reprezentuje rozjívenější tvář kapely. Zklidnění přichází s "JEN POJĎ DÁL". Příjemná melodie, poklidné tempo, zkrocený zvuk kytar, při kterém vyniknou všechny aranžerské pidlikačky a uprostřed nečekaná flegmatická mezihra pohrávající si se zvukem flétny. "ČERNÁ KOČKA" je absolutní hitovka s místy dokkenovským riffováním, totálně nakažlivým refrénem a okouzlující melodickou sólohrou. Hitový vrchol alba, který by mohl kapele pomoci zapsat se do širšího než jen regionálního povědomí. Pak následuje několik o něco slabších kousků. "MÁVÁM" sice rytmikou i charakterem sloky zdařile evokuje aktuální tvorbu veteránů Uriah Heep, nadšení však vyprchá s nástupem refrénu. K tvůrčímu dnu se ale blížíme v písni "MALÁ HOLKA". Odpudivá fanfára, bezradný refrén, otřesný text, sebevražedná munice, kterou kapela sama dává svým odpůrcům. Ani baladu "TOUHA V NÁS" bych nezařadil do zlatého fondu sifoňáckých ploužáků, ale už se blýská na lepší časy. Druhou polovinu alba otevírají "POHANI", trochu exoticky působící svižná heavymetalová pecka, která se vymyká pro Sifon netypickou melodikou a frázováním. Nové a nové poslechy odkrývají původně neslyšené detaily. "DOKTORA GREYE" si mnozí budou pamatovat z repertoáru z počátku 90. let. Tentokrát se přearanžování i přes rytmickou jednotvárnost povedlo, znovu musím vyzdvihnout kytarové vyhrávkování ve sloce a přemostění. Změn doznal refrén, já osobně současnou trochu kabátovským melodickým minimalismem načichlou verzi vítám. Překvapení nabízí progresivněji laděný "HAD". Nervózní ponurost, netypicky zlověstný doprovod, jakýsi neklid, atmosférotvorné klávesy, jeden z neoddiskutovatelných vrcholů alba. Kontrastem je následující "ROKENROL", jehož příjemnou pod kůži se zarývající melodiku však trochu sráží klišovitý, byť upřímný text. Balada "ANDĚL" je dalším netušeným překvapením, které by mohlo leckoho donutit přesvědčit se, jakou kapelu to v přehrávači máme. Čistokrevně folkově pojatá sloka, netradičně naléhavý text, Sifon znovu boduje zbraněmi, které dříve používal zřídka, a boduje na celé čáře. "NEW YORK A TOKIO" je další klasikou z počátku 90. let, která po úspěšném znovupřijetí na živých vystoupeních nemůže na aktuálním počinu chybět. Neobyčejně atraktivní melodickou linkou obdařená "JARO JE V NÁS" má ještě starší datum výroby. Než přijde závěr alba, ocitneme se však ještě jednou v tvůrčí hlubině. "VIKTORIA" je pokusem o hymnu plzeňského fotbalového klubu, hudebně to ještě tak moc neskřípe (v rámci konkurence písní s podobným účelem), ale korunu všemu nasazuje tupý rychlokvaškový text, který jako by z pera vypadl "umělcům" typu Petra Salavy. Závěrečnou skladbou je "ZEMĚ MÁ", která je dalším opusem, ve kterém si kapela splnila své experimentálnější choutky. A znovu na jedničku. Do jejího beglajtu proniká malmsteenovské probublávání, stejně jako u "Hada" je všudypřítomná tíživě zlověstná atmosféra a Sifon zde znovu ukazuje, že nezřídka pošilhává po nových hudebních výzvách.

"Srdce v okovech" je tedy koktejlem, který nabízí hned několik podob současného Sifonu z historického i hudebního hlediska. Pokud dokáže kapela do budoucna spojit odvážnější prvky oproštěné od konzervativní bibítovosti, (na albu zastoupeny písněmi "Had" a "Země má") se svou tradiční hitovostí, můžeme se příště dočkat ještě větších překvapení. Je potřeba využít toho, že kapela má i po mnoha desítkách let vstřícné publikum, které novinky v repertoáru nejenže přijímá, ale přímo vyžaduje. "Srdce v okovech" má své silné i slabší stránky, ale fanouškům kapely a fortelně odvedeného českého rocku jej mohu stoprocentně doporučit.


Interpret:Sifon
Album:Srdce v okovech
Počet stop:18
Délka:68:48
Rok vydání:2012
Vydavatelství:Avik
Seznam skladeb:1. Kalendář
2. Whisky a Gin
3. Srdce v okovech
4. Vyhulenej
5. Jen pojď dál
6. Černá kočka
7. Mávám
8. Malá holka
9. Touha v nás
10. Pohani
11. Dokgor Grey
12. Had
13. Rokenrol
14. Anděl
15. New York a Tokio
16. Jaro je v nás
17. Viktoria
18. Země má


Autor článku: Topi



  Související články:  



Komentáře:

16. 1. 2016 21:52
Karel
Celkem s recenzí souhlasim, akorát jednu věc nedokážu pochopit. Pro mě je textovým dnem celé tvorby Sifonu píseň Whiskey a Gin. Ale jinak teda Malá Holka je v patách a s ní i Vyhulenej. Kdyby ještě Anděl nekouřil startku, to by se mi taky líbilo. Ale zas se mi líbí předělaná Srdce v okovech, před tim mi přišla moc táhlá, i když bicí jely rychlejc. V Doktorovi mi zas chybí ten bláznivej starej refrén, krerej právě Sifonu dával něco, co ostatní kaply neměly. Jinak se mi všechny písně líbí celkem dost a Viktorku neřešim, to je pro sportovní příznivce, já tomu nerozumim, ale ani mě to neuráží.
10. 1. 2014 18:03
Nihilist
Já mám smíšené pocity. Je tam pár opravdu skvělých skladeb, ale i dost nevýrazných. Ale hlavně mně tam chybí energie, bubeník hraje jak ponocnej. Zato kytary super, tolik vyhrávek neměli ani Helloween na vrcholu. A když je řeč o Malé holce a Viktorii, kapela by měla mít soudnost a takové písně nehrát. Kvůli takovým sračkám si kapela sama odrazuje lidi se vkusem.
31. 1. 2013 16:56
Arnie
Hodně dobré album a hodně trefná recenze. Hudebně na překvapivě vysoké úrovni, líbilo se to i hodně náročným kamarádům v Německu. Dojem kazí jenom stupidní odrhovačky Malá holka a Viktoria, ty jsou snad ještě horší než Jdeme na pivo na minulé desce a dost kazí dojem z perfektního CD.

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Konec Rockmagu?
(30. 11. 2017 - 17:12)
Rozhovor s Jarkem Filgasem
(27. 11. 2017 - 19:32)
Invader a Headfire Tour 2017
(20. 11. 2017 - 12:11)
Medium - S Tebou noc je dlouhá
(16. 11. 2017 - 22:38)
Komentáře ke kapelám:
Ortel
(28. 11. 2017 - 20:55)
Kiss Revival Praha - Official
(3. 11. 2017 - 16:14)
3-IRON
(18. 10. 2017 - 07:40)
D. Rock
(27. 8. 2017 - 10:09)
Cimrmanovo Torzo
(8. 8. 2017 - 09:40)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Autodoc.cz
https://www.AutoDoc.CZ
Nejnovější kapely
Hledáme !
Hledáme redaktory, kteří by měli zájem dělat rozhovory či recenze CD.
kontaktujte nás zde...
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Máte své CD?
Vydala vaše kapela vlastní CD? A chcete aby se o něm vědělo? Pošlete nám ho k recenzi.
Kontaktujte nás!
Antikvariát:
Darkont.cz
Punkshop:
Plastelína:
Odkazy

Hudební inzerce




TOPlist