Sixth Dimension – Nikdy nevíš kdy...

Dobrého oldschool thrash metalu není nikdy dost. První, co mě potěšilo je Čeština. Druhým potěšením bylo zjištění, že kapela zbytečně neexperimentuje, nesnaží se na jejich thrash metal roubovat kdoví co...

Dobrého oldschool  thrash metalu  není nikdy dost. První, co mě potěšilo je Čeština. Druhým potěšením bylo zjištění, že kapela zbytečně neexperimentuje, nesnaží se na jejich thrash metal roubovat kdoví co. I když možná špetka hardcore hravosti a někdy trochu brutálnější zpěv, ne každý to cítíme jinak a nechme kapelu jet si to, co opravdu cítí. Kapela si pěkně jede svou, jako dobře namazaný parní stroj. Měl jsem – jak se občas stává – obavy z jisté kolovrátkovitosti, ale nestalo se tak, tu zajímavé intro, tu skvělé kytary jakékoliv obavy zaženou. Perfektní zpěv v rodném jazyce, dostatek invence, tah na bránu a parádně „sladěné“ kytary  jsou hlavní devizou. Naživo musí být  kapela super a už se těším, až je na nějaké akci uslyším.   

Jediné co žel, můj jinak skvělý dojem z tohoto povedeného dílka trochu kazí je ne zcela povedený zvuk. Kapela toho cd vydala pod vlastní taktovkou, neměla možnost žádné dražší produkce a tak to neberu ani jako nedostatek. Je třeba brát věci tak, jak jsou. Tuto desku jsem poslouchal hned po novince od thrash legendy Heathen a musím říci, že nebýt toho zvuku, tak kapela obstála v konkurenci těchto legend na výbornou. A co kapele nejvíc chybí? Není to ani invence, ani hráčské dovednosti, ale ideálně label, který by díky produkci katapultoval kapelu na špičku naší scény, kde by obstála bez problémů. Vzhledem k poměrům v hudebním průmyslu to bude hodně těžké. Kapela na to však  rozhodně má.