15. 6. 2010
Událost roku? Třicetiletí? Nebo celého století? Pro thrashmetalisty docela určitě. Přál bych si
vypravit se na malý výlet časem kamsi do roku 1989 a těm, kteří právě na rádiu Bayern ladili
nejnovější metalové počiny, zvěstovat, že o dvacet let později jim takřka za humny společně
zahrají Slayer, Metallica, Anthrax a Megadeth.
Jejich překvapení by bylo o to větší, že
do letošního roku se ničeho podobného nedočkaly ani země, kde cesta za metalovými koncerty
byla podstatně méně trnitá. Zřejmě bych měl blahodárný vliv na životosprávu, jelikož každý
by si dal asi dost velký pozor na to, aby se oné doby jednou mohl dožít.
Ale zanechme patetického rozjímání a pojďme tento článek pojmout jako takovou přípravu na to,
co se 19. června bude v Milovicích dít. Uběhla spousta času, hudební vkus a koníčky se vyvíjejí.
Ne u každého. Ale těm, kteří z thrashmetalového kolotoče nikdy nevypadli, bych neměl tu drzost
jakkoliv radit. Ale na co mají být připraveni ti, kteří už trochu vypadli z obrazu, na svou
minulost vzpomínají při poslechu AC/DC, a přitom si tuto událost rozhodně nemohou nechat ujít?
Zde je stručný s mírnou nadsázkou podaný návod.
ANTHRAX
Za mikrofonem se objeví ztracený syn Joey Belladonna. Kvůli svým spletitým osudům týkajícím
se zejména četných personáních výměn může tato kapela působit na nezávislého pozorovatele
dojmem, že se po celou dobu existence tak trochu hledá. Pravdou však je, že kdokoli měl
tu čest vidět některý ze živých záznamů, musí mu být jasné, že tihle pánové rozhodně nejsou
nějakými ztracenými sirotky a stoprocentní peklo dokážou rozpoutat v jakémkoliv složení a
v jakékoliv době. Hudba Anthrax se od ostatních zúčastněných vždy lišila jakousi rozhopsaností.
Pokud se chcete do chvíle jejich vystoupení dostat do obrazu, vzhledem k osobě pěvce, který
bude v Milovicích stát za mikrofonem, lze doporučit albový skvost jménem "Among The Living", který
není třeba dále představovat. Předpoklám, že bude tvořit stěžějní část setu. Obsahuje pro
Anthrax typickou kytarovou sekanou, ale rovněž i nejvíce harmonicky libozvučných vyhrávek.
Belladonna do toho zpívá čistým hlasem v čistých intervalech, které kontrastují s psychedelií
servírovaných riffů.
MEGADETH
I díky dávným okolnostem, který nikdy nebou zapomenuty, budou Megadeth vždycky vnímaní jako
věčný konkurent slavné Metallicy, ačkoliv cesty obou kapel se ubíraly dosti odlišnými směry.
Možná i právě toto vymezování může být příčinou silného tuzemského fanouškovského zázemí této
kapely, které může nepřipraveného i překvapit. Kapela se svým posledním počinem "Endgame"
vrátila ke svým čistě thrashmetalovým kořenům, a tak jej můžu doporučit jako doporučenou
literaturu společně se stěžejním "Rust In Peace". Alba z experimentálnějšího období z 90. let
netřeba doporučovat. Ne proto, že by z nich nemělo nic zaznít, ale přístup médií k této
kapele byl natolik překvapivě vstřícný, že by bylo s podivem, aby ty nejstěžejnější skladby
z této doby nebyly dostatečně známy.
SLAYER
Jediná parta, která se vám představí ve své původní sestavě. Však také nikdy nikoho kromě
bubeníků neměnila. Doporučením poslechu "Reign In Blood" bych asi urazil, protože i ten,
kdo se o thrashmetal 80. let jen otřel, jej bude mít dostatečně zažité pod kůží. Slayer mají
oproti ostatním jednu výhodu. Za celou svou existenci nevydali byť jen o něco slabší album,
než jsou ta ostatní, takže si můžete být jisti, že ať vytáhnou ze svého archivu cokoliv,
nadělají z vás fašírku a vy nebudete mít čas ani mrknout na hodinky, jaká doba z tohoto
masakru, u kterého si přejete, aby nikdy neskončil, ještě zbývá. Poslechněte si cokoliv
a nebudete zklamáni. Osobně doufám, že zazní i něco z mého oblíbeného "God Hate Us All", na
kterém se sice nepodílel Dave Lombardo, ale v roce svého vzniku přisoudilo všem snaživcům
o tvrdou hudbu pozici učedníků. Předpokládá se však orientace právě na zmíněné "Reign In
Blood".
METALLICA
Tato kapela se v průběhu času rozlétla i do trochu jiných svér, než jsou otěže thrash metalu.
Mnozí ji kvůli tomu zatracují, mnozí s povděkem kvitují nepřešlapování na místě a neustálou
snahu o vývoj, i když ten nejde vždycky dohromady s očekáváním a touhami fanoušků. V diskografii
se nacházejí díla velebená, respektovaná, tolerovaná i proklínaná. Na běžném koncertě bych
si vsadil na průřez celou diskografií, kterou však není třeba studovat, protože před nejzásadnějšími
songy asi nikdo, kdo nepřerušil alespoň základní kontakt s tím, co se děje na půdě metalu, utéct nemohl.
Ale můžete si být jistí, že v takové společnosti bude muset Metallica předvést maximum toho, co umí.
Takže čekejte více než stoprocentní nasazení.
To tedy bylo pár rad pro ty, kteří nesledují veškeré dění na hudební scéně. Přál bych si, aby
zúčastněné kapely narvaly do lidí takový výkon, aby vypíchnutí některých stěžejních děl v
tomto článku bylo jen úsměvnou vzpomínkou, jelikož police všech zúčastněných se začnou plnit
novými přírůstky při kompletování celé diskografie. Je totiž velmi zajímavé sledovat, jakými různými
cestami se kapely v uplynulých desetiletích ubíraly, aby se po bezmála třiceti letech sešly na jednom
pódiu se souputníky, se kterými se rovným dílem zapsaly do historie metalové hudby.
15. 6. 2010 19:18
Sonisphere má vlastní oficiální iPhone aplikaci, díky které budete mít kdykoliv a kdekoliv přístup k aktuálním informacím o festivalu. Pomůže Vám rozvrhnout si Váš pobyt na festivalu a pomůže ušetřit peníze.
Aplikace zahrnuje:
* KOMPLETNÍ HRACÍ ČASY – všech pódií!
* INTERAKTIVNÍ FESTIVALOVOU MAPU
* OSOBNÍ ITINERÁŘ- abyste měli jistotu, že nic neminete
* AKTUÁLNÍ NOVINKY – beforepřed, během i po skončení akce
* FOTO STREAMY – z britského a dalších Sonisphere festivalů
* EXKLUSIVNÍ VIDEA – živá vystoupení, rozhovory a další
* FESTIVALOVÉ INFORMACE
* EXKLUSIVNÍ SLEVY NA SONISPHERE MERCHENDISE A DALŠÍ!
Stáhněte si aplikaci zdarma na http://itunes.apple.com/ch/app/official-sonisphere-2010-czech/id376384095?mt=8