Street Machine - Svět tě soudí

90. léta, zapadlá černošská čtvrť v L.A. Všude okolo chudoba, násilí, drogy, pouliční rvačky, přestřelky gangů a také zkorumpovaná policie, která tomu všemu přihlíží v roli nestranné třetí osoby...

Prostředí jako stvořené, proto, aby se zde objevil „mesiáš“, který spasí všechny od těchto odporných hnusů, ovšem není to mesiáš, je to pouze černoch s kalhoty u kolen, tílkem oblíbeného baseballového týmu, množstvím řetězů na krku a šátkem na hlavě. To byl oldschool gangsta-rap.

Jména jako Ice Cube či Dr. Dre, jsou modlami této odnože rapu a jejich image je známá dokonce i u nás. Velmi podobně se ovšem reprezentují i HC partičky. Za všechny může jmenovat americkou grupu Agnostic Front. I když, asi bych měl ubrat ty kalhoty a pár řetězů. Obal alba Svět tě soudí od českých Street Machine, působí stejným dojmem. Dokonce si troufám zpěváka připodobnit k již zmiňované legendě východního rapu Ice Cubovi. Vše mi sedí, výraz arogance a hrubosti, rysy obličeje i ten šátek, až….? Až na to co se skrývá uvnitř. Není to totiž žádná říkanka v rytmu zvuků, jenž vydávají gramofonové desky, ale pořádně hutná černá hmota, která tvrdostí a pevností sráží vše co ve vašich uší zachycuje zvuk. Zde mi kapela musí odpustit frázy „výraz arogance a hrubosti“, protože to, co se povedlo zachytit na obale, se nachází i uvnitř. Nečekejte žádný americký HC ani severský, ale ryze český, zaběhnutý a oblíbený. Zvuk se dá připodobnit ke kapele Krucipüsk, avšak je o dosti tvrdší a hrubší. Bicí linka pálí salvy z kopáku a rány do bubínků sviští v neskutečně zběsilém tempu, až si člověk říká, jestli to je opravdu lidský výkon. Stejně tak zpěvákův hlas. V žádném případě se nenese v nějakých středních výškách, ale brouzdá pěkně po dně, někdy až pod dnem. Textově je kapela hodně vyspělá. Nemazlí se s zbytečností v podobě připodobňování, ale pěkně z patra si bere na paškál nejrůznější problémy a věci co autora vyloženě „serou“! Tady je tentokrát můžu klidně připodobnit k těm černošským raperům, jenž též bez zábran recitovali vše co jim vadilo a co je jakkoliv omezovalo. Na albu se nachází i jedna čistě akustická skladba s občasným přispěním basového projevu a dle mně je to nejpovedenější pecka na válu, i když se vymyká dosavadnímu projevu.

Úderný HC, co se nijak zvláště neliší od ostatních kapel podobného nebo stejného zaměření ovšem v podání Street Machine nezapadá do šedého průměru, jelikož toto album je hodně vysoko nad průměrem a dojem, který ve vás zanechá se bude zrcadlit ještě výše v pořadí hardcorového žebříčku.