Tartaros – Fire of war

Nastalo září, školáci napluli zpátky do lavic a aby to v té škole rychle utíkalo a v nudných hodinách bylo co poslouchat, tak nám kapela Tartaros naložila 6 válů. Jedná se o demo nahrávku Fire of war. Už podle názvu je patrné, že se nebude jednat o hudbu plnou lásky a sladkých frází a po přečtení názvu prvního válu všichni věřící radši pustí Proglas:)

První song „666“ je možná až přehnaně provokativní co se týče textu, ale když se zaměřím na hudbu, tak to není špatný. Není to určitě žádnej hit, žejo, ale tak jako i v dalších válech, se mi celkem líbí nástrojovka kapely a kompozice jednotlivých skladeb. Pomalejší, temněji laděný pasáže v akustickým provedení se střídají s rychlýmy, ve kterých na nás zpěvák vrčí jak pitbul na misku se žrádlem. Tartaros má celkově docela zajímavě poskládaný riffy, působí na mně trošku old school dojmem, což se mi docela zamlouvá. Škoda že je CD nahrané ne přímo studiově,ale jen přes mikrofony kapela jako celek, svým způsobem se tedy jedná o live nahrávku, ale kdyže to demo, tak proč ne:)

Co mi ale chybí, je trošku víc čistýho zpěvu, ono to řvaní není sice v určitejch pasážích špatný, ale když by byly songy víc melodičtější, co se týče zpěvu, tak to kapelu posune zas o kus dopředu. Ale tak třeba se v budoucnu dočkáme. Z jednotlivých válů se mně nejvíc libil Tartaros a asi nejblackovější z celýho CD – Naught world. Když bych měl celé CD shrnout a zhodnotit jednou větou, tak nemůžu říct že by to bylo hrozný – k dokonalosti tomu samozřejmě chybí spousta věcí, ale když si člověk poslechne jednotlivý nástroje, ať už bicí, nebo basu, o kytarách nemluvě, odmyslí si kvalitu zvuku, tak to zas tak špatný není. Věřím tomu, že další materiál bude rozhodně někde jinde, kapela potenci určitě má. Jen škoda toho zpěvu…