The Neoromantix – Nine Romances

Nine Romances je jejich debutovým albem, ale rozhodně nepůsobí dojmem prvotiny. Je vidět, že je za ním pět let poctivé práce nejen na repertoáru, ale i na interpretech. Jak o sobě sami Neoromatici tvrdí, hrají alternative Rock n´roll, který je převážně inspirován britským rockem a popem.

„Hrají, žijí a šíří neoromantismus a Rock n´Roll“

Omlouvám se tímto skupině, že jsem si půjčil jejich moto, ale nic k nim nesedí tolik jako právě tato věta.

Nine Romances je jejich debutovým albem, ale rozhodně nepůsobí dojmem prvotiny. Je vidět, že je za ním pět let poctivé práce nejen na repertoáru, ale i na interpretech. Jak o sobě sami Neoromatici tvrdí, hrají alternative Rock n´roll, který je převážně inspirován britským rockem a popem.

Album obsahuje deset skladeb včetně „Intra“, které už samo předznamenává, že nás čeká něco neobvyklého. Klávesový podkres, navozující až astrální atmosféru, je doplněn jakousi hádkou pravděpodobně italského páru. Nejsem žádný lingvista, takže mě vzdělanější čtenář může opravit. Z tohoto poněkud depresivně lazeného úvodu nás vytrhne jednoduchý a krásně čistý nástup sólové kytary v druhé skladbě, nazvané Alone with stars . Naléhavý zpěv Aleše „ Johny Soul“ a svižný rytmus vás nenechá v klidu. Je to song, který musí návštěvníky koncertu zvedat ze žídlí a táhnout je k pódiu jako magnet. I díky textu bych tuto skladbu nejstručněji popsal jako „antilovesong“. Třetí stopa nám přináší další rychlejší věc – „Romance for two“, a ačkoliv tempo se téměř nemění, celková atmosféra písně je úplně odlišná. Zpěv nahraný se silnějším reverbem a hutnější zvuk kláves navozují pocity volného prostoru, jako by nás posadily na nějakou horskou vyhlídku, nebo do obrovské katedrály.

Čtvrtá skladba je první pomalá, a je pro všechny tvory láskou zklamané. Jak její název a hlavní motiv napovídají „Fly“ je to pravé řešení, když jste na city sami. Rozhodně by však byla škoda odletět a nedoposlechnout si album až do konce, takže zatím zůstaňte nohama na zemi a poslechněme si další věc.

Pátá „Black eyes“ už zcela zabředá do černých melancholických hlubin deprese. V této instrumentální skladbě nás jimi provede klavírní sólo hudebně všestranného Aleše. Ale nebojte se Neoromantix nás nenechají dlouho truchlit. Další song je přesným opakem předchozího, místo pomalé melancholické melodie, nabízí ostrý rockový nářez prokládaný ženskými výkřiky, vypůjčenými pravděpodobně z jakéhosi hororu. Ačkoli podobné prvky moc nemusím, do písně „Trap“ se prostě hodí a bez nich by to nikdy nebylo ono… Doufám, že si kapela na živém vystoupením vypomáhá nějakým tím samplíkem. Sedmá skladba se žánrově asi nejvíc blíží punku. Tenhle tak trochu funny song je opět perfektní „pařební“ záležitost. Už se nemůžu dočkat až si na ní zaskáču pod pódiem na nejbližším na nejbližším živém vystoupení Neoromantix.

Osmička „Another love will kill me“ stylově nejvíce připomínala některé věci od Pink Floyd. Těžko říct, zda tam nějaká inspirace britskou legendou byla, či zda se jedná jen o shodu náhod. Ať tak či tak, nemusíte se bát, rozhodně to není žádná „vykrádačka“ , ba naopak. Na české poměry jsou Neoromantix absolutně ojedinělí a ačkoli je inspirace britským popem zjevná, rozhodně si při jejich poslechu neřeknete: „Sakra tohle už sem někde slyšel…“

Devátá „Past life“ by se skoro dala zařadit do škatulky doom rock. Rychlé tempo střídá pomalé pasáže a celkový feeling je velice ponurý a čiší z něj beznaděj a melancholie.

„The End“ je druhá a zároveň poslední v podstatě instrumentální skladba na albu Nine Romances. Krom krátkého epilogu v závěru písně uslyšíme „jen“ piano – Aleš Johny Soul, basu – Lukáš „Hyny“ a bicí v podání Josefa Jelínka.

U většiny interpretů si na každém albu vyberu nějakého favorita mezi skladbami, ale u Neoromantix se mi to nepodařilo. Ačkoli se rytmy, melodie, i celková atmosféra písní neustále mění, a posluchač tak nikdy nemá pocit, že po přehrání prvních třech stop slyšel celé album, působí Nine Romances velice celistvě a vyrovnaně. Žádná skladba nevybočuje z řady, všechny jsou stejně dobré. Ale toto je subjektivní názor, je dost možné, že si svůj nejoblíbenější song na playlistu najdete. Vše doplněno o brilantní zvuk slibuje, skvělý zážitek a relaxaci při poslechu.

Díky tedy kapele za svěží vítr do plachet českého rocku a doufám, že se mi brzy poštěstí vychutnat si vlnu neoromantismu na živo.