18. 12. 2010

Než se pustím do rozboru aktuálního EP skupiny The Night Draws The End, musím se přiznat k horké chvilce, kterou mi kapela připravila. Inu, když nese kapela dlouhý název, jímž se honosí i první skladba z nahrávky, dojde k záměně pojmů s dojmy poměrně snadno, zvlášť když název alba je jednoslovný a zvučný.

Ale pojďme k samotnému zvukovému obsahu. Mluvíme-li o zvuku, ten byl vytvořen v plzeňském studiu Ex-Avik. Pravověrným extremistům může vadit jeho přílišná uhlazenost, mně je naopak čitelnost a příjemnost na poslech, jež je pro toto studio typická, celkem příjemná, i když je pravdou, že s ekvalizérem bylo nutné si trochu pohrát.

Riffotvorba TNDTE totiž není stavěná tak, aby rozřezávala ušní bubníky a v hlavě spouštěla cirkulárkový maglajs, naopak se jedná o riffy, které bych neváhal nazvat až melodickými (chápejme toto slovo samozřejmě v mezích žánru), vše doplňují i další četné kudrlinky a vyhrávky. Neservíruje se tedy sekaná, podávané maso je libové a nezbavené chuti. Ale aby nedošlo k omylu, na první poslech je patrné, že se do toho TNDTE umí pořádně opřít, zvuk kytar je plný a hutný, spíše bicí se drží trochu zpátky (ale pouze po zvukové stránce). Servírovanou flákotu bych zařadil do škatule metalcore s příchutí čehosi, kapelní profil se hlásí k thrascoru. Skladby jsou varibilní a proměnlivé, a ani přes celkem monotónní vokální projev (pravda, občas proložený čistokrevným kvičením), nenudí, aranže jsou totiž opatřeny takovou evolučností, že máte pocit, že se při vaší jízdě do pekel několikrát během minuty obměňují motory na oné bestii, která vás do oněch míst dopravuje.

Victims je vyzrálou nahrávkou kapely, která si navzdory obvyklé žánrové uniformitě dokáže jít svou originální cestou. Pokud dokážou své hračičkovství prodat i naživo, máme čest s bandou, která vám z armády podobně zaměřených spolků utkví v paměti.

Autor článku: Topi

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!