2. 11. 2006

Therapy? partička z Belfastu v Severním Irsku, která se svým druhým dlouhohrajícím počinem stala nejúspěšnějším hudebním tělesem, které odtud pochází a řekl bych, že u svých fanoušků i nejkultovnějším. Podívejme se na jejich album Troublegum...

Na Troublegum se jim podařil skvělý mix agrese, vzteku, melodií a překvapivých harmonií, metalu, noise a punku. Název vznikl jako slovní hříčka Trouble (temné depresivní texty) a bubblegum (populární hudba). Kapela sice již takhle nadupanou desku od té doby nevydala, ale není divu, během poslechu se nebudete nudit ani vteřinku, album nemá slabého místa. Songy mají stopáž v průměru tři minuty a deska neskutečně odsejpá.

Knives - otvírák jak se patří, nahuštěná agrese v prvotní podobě, zpěv cedí Andy mezi zuby, křičený sbor, kdy se křik stupńuje, disharmonické sólo, bublající basa.

Screamager - "tvá krása mě činí ještě více osamoceným, nahlížím dovnitř, ale nikdo není doma." Zase skvělý riff a melodický refrén. Ve finále skladby se rychlost stupňuje. Nejúspěšnější hit z celé desky, singl z Top Ten.

Hellbelly - další pecka, zkreslený zpěv, sbory, punk střižený v roce 94.

Stop It You're Killing Me - mohutný riff na úvod a přímočaré pokračování vás donutí minimálně podupávat do rytmu, a opět "překvapení" v melodickém zpěvu a nakonec tovární hluk.

Nowhere - pro mě největší hit alba, naprosto skvělá a nakopávající melodická jízda, muzika vás strhne k euforii.

Die Laughing - pánové si nás opět pěkně připraví, aby nás strhli na svou stranu a střídáním pasáží dostali kam chtějí. V nejmelodičtější pasáži nás čekají paradoxně slova "Cítím se mrtvý...myslím, že začínám šílet, nevybavuju si vlastní jméno".

Unbeliever - tvrdé jádro, střední hutné tempo s hlomozícími kytarami a razantním doprovodem bicích. Pozor na sólo. Dominuje basa.

Trigger Inside - temná basa a metalová kytara načínají další pecku, kde zní Therapy? jako opravdu tvrdá metalová parta. Jedna z nejtvrdších věcí na desce.

Lunacy Booth - střední tempo, vokál Andyho podpořen zpěvem hostující Lesley Rankine, mezi slokami zajímavá mezihra. Místy problikává hysterie. Song o strachu, který budí víra v člověku. Mladý člověk se musí bát svých hříchů.

Isolation - druhá hitovka, cover verze Joy Division, všechno sedí jak má přesně dle mustru, který Therapy? nastavili jako styl své zvukové terapie. Skvěle zapadá do konceptu alba.

Turn - skladba se jakoby pozvolna rozjíždí bublající basa, střídmé bicí v rytmu reggae a Andyho zpěv blížící se k chropotu se rozjede až v refrénu, následovaném temnně znějící kytarou a deklamací na pozadí mohutného vokálu.

Femtex - na úvod malá houpačka, po které následuje typický nářez a po něm nasládlý refrén, zvrhávající se opět do nářezu, střídání zmíněných pasáží až k hlukoidnímu sólu, poslední refrén opět podpořen melodickým vokálem Eileen Rose.

Unrequited - největší chaos a screaming z celého alba, objevuje se zde i zvuk cella Martina McCarricka, který se posléze stal stálým členem kapely jako druhý kytarista a hráč na cello, končí se řevem mučeného tvora.

Brainsaw - industriálně znějící temně ukřičený noise zakončený odrhovačkou Sunshine, která se zasekla na gramofonu.

Troublegum jednoznačně patří mezi alba, která i po letech mají právo na čestné místo v archivech hudebních fajnšmekrů nebo spíš v hudebních přehrávačích všech dirty rock'n'rollových nadšenců. Jedna z nejlepších desek devadesátých let. Živě kapela předvádí stejně skvělou energickou show, nabízí celou paletu emocí a poměrně často koncertují také u nás, takže až zase přijedou, určitě vyražte!

Sestava:
Andrew James Cairns - zpěv, kytary
Fyfe Ewing - bicí, doprovodné vokály
Michael McKeegan - basa, doprovodné vokály

Hosté:
Page Hamilton - sólová kytara - Unbeliever
Lesley Rankine, Eileen Rose - vokály
Martin McCarrick - Cello

Autor článku: RVO

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!