Tři Sestry - rozhovor

Jedna z nejúspěšnějších českých kapel Tři sestry měla loni velmi úspěšný rok. V létě kapela odjezdila tradiční open air turné, na podzim vydala desku, a podzim-zima opět turné k nové desce. Cd se drží v top 50 prodejnosti desek v ČR, turné navštívilo desetitisíce fanoušků. Na otázky pro rockmag.cz odpovídá Lou Fanánek Hagen, zpěvák a textař Tří sester.

Ahoj Lou Fanánku, jak se máš?
Mám se výborně, teďka jsme měli dva měsíce pauzičku, čož znamená, že jsme dohráli 22. prosince v T-Mobile aréně a začínáme teďka hrát na Luční, to je konkrétně 1. března a hned v březnu máme 12 koncertů, takže úplně jdeme do plnech po tý pauze. Pauza byla dobrá, tak byly hory, trošku jsme zkoušeli nový věci, já jsem dodělával desku která vyjde po dlouhý době, po velmi dlouhý době, jakože solová deska Lou Fanánek Hagen, která se jmenuje Jevany. Vyjde na začátku května, takže jsem byl ve studiu u Michala Šenbauera každou volnou chvíli. Takže pracovně, ale příjemně.

Proč jste vaše nové CD pojmenovali zrovna Mydlovary?
Je to úplná náhoda, protože jsme kdysi projížděli obcí Mydlovary, která se nachází poblíž Českých Budějovic a kdosi v tranzitu začal spontánně zpívat: Mydlovary, Mydlovary, dobré mýdlo dáváte, což je nápěv lidové písně Vinohrady, vinohrady, a tak jsme to začali zpívat jako úplně poslední třetí třída na koncertě jako A kapela bez nástrojů, a tak se nám to líbilo že postupně jsme i vymysleli další takový sprosto-národní songy (asi tak 10) a pro nás je to důležitý, že jsme stále ještě schopni takhle bavit tvorbou byť velice lidovou, která nemá potencilál k vydání na decse a nějakýho zpeněžení, že to je vyloženě z naší čirý radosti, takže to je, to je hold vzdanej tý soudržnosti kapely, která je myslim naprosto příkladná, proto Mydlovary.

Jak dlouho jste desku připravovali?
Desku jsme připravovali intenzivně od února roku 2007, vyšla v půlce listopadu roku 2007 a to znamená že jsme začali se scházet na zkoušky, respektive celá kapela kromě mě a až když měli takovejch 10 věcí, tak mi to dali s tim nahrávacím strojem domů, já jsem si podle toho udělal nějaký texty a pak už jsem začal zkoušet s nima, protože už se dalo sesazovat moje slova do daný hudby a vytvářet struktury a podobný aranžerský kousky.

Kde bereš inspiraci k textům? Jsou to texty ze života? Nebo vymyšlené příběhy? Mě osobně třeba dostala historka o londýnských adamitech.
Něco je vymyšlený, jako třeba písnička Toi-Toi (ToiToika) a pak jsem zjistil, že jsem se setkal s pánem z ToiToi-e, takže se stal skutečně podobnej příběh na festivalu,konkrétně připomenu, ta píseň pojednává o tom, jak někdo usne úplně zpitej v ToiToice a probudí se až ho vysejpaj vlastně, nebo snažej se vysypat obsah ToiToiky, což je hororová situace a mě to napadlo když jsme byli jednou takhle čůrat v ToiToice, vono je to z modrýho plachtu a je tam takovej přísvit úplně futuristickej a páchne to tam tou desinfekcí a říkal jsem si: To by byla paráda tady usnout takhle a vzbudit se někde prostě úplně daleko v nějaký skládce na ruce jeřábu. No a skutečně se to stalo na nějakým z festivalů, takže to je náhoda. Ze života je třeba píseň Adamiti v Londýně, která přesně pojednává o tom, jak Kouřimák (což je Zdeněk-kytarista) a Franta Vrána (cože je bubeník) spolu se mnou, jsme nahý chodili po předměstí Londýna a paní na nás zavolala policii, takže tím se dostávám i k tomu "historka o londýnských adamitech", takže je to všechno tak. Policisté byli naštěstí tak hodní, že jim stačil příslib, že se oblíkneme a nechali nás. Ale zjistili jsme od krajanů žijících v Londýně, že anglický zákon má Associal behawior, což je jakejsi zákon, asociální chování potírající a tam je limit až 90 dní, takže láleží na tom, kdyby nás zavřeli, tak záleží na náladě soudce a tím bysme mohli bejvali ohrozit celý turné, kdyby nás vzali na 3 měsíce do lochu, protože my jsme 3 dny po návratu z Londýna začali Gambrinus tour a to by byli nedozírný škody. Tim děkujeme policistům za pochopení.

Na turné Mydlovary jste měli jako předskokana Jaroslava Uhlíře. Já osobně jsem čekal, že lidé ho vypískají, ale byl jsem mile překvapen a myslím si že Jarda také. Čí to vůbec byl nápad pozvat ho jako hosta na turné?
Já osobně jsem čekal také, že ho lidé vypískají, ale to už před čtyrmi lety, kdy jsme ho pozvali na Keltskou noc, ale jakmile se tam objevil a začal hrát první písničku, myslím že to bylo Dělání nebo něco z notoricky známejch pohádkovejch songů, tak 2400 lidí co tam stálo, tak jako jeden hlas zpívali celou hodinu, co tam hrál a třikrát přidával, což bylo i teďka na Mydlovarech, až sem chvílema byl nervozní, protože on hrál těsně před náma a když se tam třikrát vracel, tak jsem si říkal jestli to není špatně, že ten Jarda je takhle populární, aby zbylo i na nás trochu té slávy. Ale von je zase natolik žánrově jinej, že to úplně krásně konvenovalo, lidi měli radost i z nás a i z ohlasu na internetu na našich stránkách jsme zjistili že jako hosta ho berou velice pozitivně. Vono je to asi i lepší, něž když jsou tři kapely podobnýho ražení, to znamená jako bigbíto-punk či co, tak ty uši už jsou bolavý pak a tohleto je takový pohlazení po předkapele, která byla buď první MZH, nebo Vypsaná fixa, jakože řezanice, tak ten Jarda to tak jako uhladil, trošku si máme oddechnout, zazpívat si písně z mládí, pak teda Sestry to dorazily. No a nápad to byl, nápad pozvat ho jako na turné, to už souvisí s tou Keltskou nocí a tam vznikl nápad tak, že tam je hospoda Na Hávkově, kterou máme velmi rádi, dokonce se tam točila videosevence jako bonus jedný desky a my jsme tam jezdívali, protože jsme tam zkoušeli u pana Inženýra na chalupě a tam jsme si všimli, že v tý hospodě večer se pravidelně hrajou písničky Svěráka a Uhlíře, ty úplně dětský. A líbilo se nám, že ty horalové a dřevorubci, co tam seděli, tak zpívali Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte a dělali bububububu a tak jsme si říkaly: Ty jo, kdyby to viděli Svěrák s Uhlířem, jak jejich písně zpívají opilci radostně, tak to by koukali. No tak jsme je pozvali a zjistili jsme, že Svěrák nejezdí, že jezdí jenom Jarda, no a tak jsme se seznámili, padli jsme si do oka a s nim vznika i spolupráce. Že tam k tý jedný písničce, kterou Jarda zpívá spolu se mnou na Mydlovarech.

Deska Mydlovary se prodává celkem slušně. Kolik už se prodalo nosičů?
Desky Mydlovary se prodalo od tý půlky listopadu do konce února asi 16 tisíc, což je pokud se nepletu, ale myslim že ne, tak to už je platinová deska dokonce v současných prodejích, takže tu bysme měli obdržet někdy koncem března a zřejmě to spojíme s pražským koncertem, kterej se koná, nevim přesně, ale je to poslední březnovej tejden v pražským klubu Retro na Vinohradech.

Vím, že jste nedávno vydali spolu s CD, i DVD s videoklipy v limitované edici. Nenapadlo vás udělat další live DVD? Nová deska se hity jenom hemží, fanoušky by potěšilo slyšet a vidět nové pecky v živém podání.
Co se týče dalšího live dvd, tak to nás zatím nenapadlo, protože to jsou takový produkty, který by neměli bejt příliš brzo po sobě, takže já si myslim, že na to třeba tak v horizontu tří let dojde, aby bylo tak nějak 5-7 let pauza, abysme zase tošku obměnili ten repertoár a aby tváře byli trošku zestárlejší a já nevim jestli budeme mít lepší aparáty, těžko říct, ale zatim se o tom nemluví.

Loni, když jsem byl na letním turné, tak jsi měl nějaké zpoždění, a tak nám do projekce pouštěli dokument z předloňského turné. Bylo to velmi úsměvné, nevydáte někdy dokument?
Ano dokument tzv. strašlivej film z předloňského turné, tak ten je velice pěknej, co se týče vydání, tak nevim, ale budeme ho takhle pouštět a dokonce teďka náš kamarád Tramteus Fokus, což je náš fotograf a kameraman, tak ten sbíral celý letní turné Gambrinus tour a podzimní Mydlovary tour sbíral materiál zajímavej a teďka právě dostříhává Strašlivý film 2, takže letos na těch open airech.

Dočkáme se letos opět open air turné? Chystáte nějaké změny?
Dočkáme, bude se opět jmenovat Gambrinus, co se změn týče, tak asi žádný nebudou. Podstatný bude, že o pauze Sestrovský já spolu se svým skladatelem a kytaristou Rosťou Cermanem, kterej se mnou dělá desku, nový cédéčko Fanánkovský - Jevany, tak budeme hrát o pauze dvě až tři písně z toho novýho céda, takže tím by to mělo bejt propojený a tam právě bude k vidění i Strašlivý film 2.

Co že sis nechal narůst vousy? Prohraná sázka? Nebo touha po nové image?
No tak nějak mi to přišlo, jak sem si to furt holil na holo úplně, tak najednou jsem jednou takhle, když už jsem byl hodně zarostlej, tak sem to objel a nechal jsem si takovou tu bradu moderní, tak jí mám teďka no. Je otázka času, kdy si tam jednou takhle po ránu podroušenou rukou zajedu víc a bude to tak nevkusný, že to shodim celý.

Jak sis užil dovolenou?
Dovolenou to už jsem předeslal, pukud se týče tý zimní, tak sem si užil částečně pracovně ve studiu a částečně na horách jsem byl tejden s kolegama z Jevan tady, tak jsme popíjeli a lyžovali, tak to bylo příjemný. Já mam teďka novinku, jezdim na snowbiku, což je taková kvalitativní, nebo trošku dokonalejší skybob bejvalej, kterej jezdil docela úspěšně český barvy i na mezinárodním kolbišti.

Jaké jsou vaše plány pro rok 2008?
Plány pro rok 2008 jsou předně teda deska Lou Fanánek Hagen - Jevany, která bude začátkem května. Co se Sester týče, tak letos nic, protože vydávali vlastně na konci minulýho roku, takže 2009 pravděpodobně na jaře bysme rádi vydali desku, ale nic se asi nestane, když ji vydáme na podzim, protože rozptyl 2 roky na desku je velmi příjemnej, to myslim že na nás nikdo nezapomene, protože my děláme hodně koncertů, takže se o nás bude vědět.

Co zrovna děláš když nekoncertuješ nebo netrávíš čas s kapelou?
Tvořim texty, buď pro muzikály nebo právě teďka jsem přes zimu dodělával na tu svoji desku, takže tak nějak okolo toho... A jezdim samozřejmě na čtyřkolce, když to jde nebo na tom snowbiku, nebo terénním vozidlem - teďka právě se chytám do Rumunska na expedici po stopách hraběte Drákuly, kterou jsme tak nějak sestavili z těch míst, kde se vyskytoval, tak to bude těsně před křtem mýho cédéčka, takže jsem zvědavej, jestli mě tam nesežerou medvědi, protože na jaře jich tam je hodně. Jak se probudí, tak jsou hladoví a nervozní, ještě mají mláďata, tak doufejme, že to přežiju.

Letos oslavíte již 23. narozeniny. Úspěch máte takřka od vydání první desky. Jaký byl tvůj nejšťastnější a jaký nejsmutnější zážitek za existence Tří sester?
Nejsmutnější jednoznačně, když se nám zabil bubeník při autohavárii Jirka Hadr Brábník a nejšťastnější, to si myslím, že sou, řekl bych to od roku 97 jakýkoliv koncerty a čas trávenej s kapelou. Říkám od roku 97, protože do tý doby, hlavně z kraje devadesátých let to bylo utrpení, protože jsme jezdili se špatným zvukem - místním většinou, podvodníci pořadatelé se objevovali, který nám nezaplatili, nebo nezajistili vůbec ani dráty vypadávalo to, spali jsme na strašných ubytovnách a za to všechno jsme dostávali málo peněz, takže tam jenom ta touha a láska k hudbě, touha po slávě zřejmě, nebo po tom abysme prostě pořídili nějaký fanynky nás donutila k tomu to vydržet. Ale úmrtnost byla velká, nemyslím tim teďka Jirku cynicky, myslím jako co se týče lidí, kteří odešli z kapely, který to neunesli právě tohle těžké období. To byl ať už teda Karásek, sup jedna, nebo Nikotin kytarista, tak ty nás opustili, protože jim přišlo, že je to prostě neperspektivní.

Už víš, jak oslavíte čtvrtstoletí Tří sester?
No to nevim, to je zatim za dva a půl roku, za dva roky to už bude otázka k zamyšlení, já myslim že nějakou speciální událost vymyslíme, ale rozhodně nějakým hraním, asi k tomu něco vydáme, nevím. Možná právě to DVDčko by se hodilo, uvidíme, nechal bych to otevřený.

Podílíš se i na deskách jiných kapel?
No tak minimálně, texty jsem psal Pokondrům skoro všechny, minulý léto jsme s Matějěm Homolou dělali Čtyřlístek, kterej ňák asi moc neprorazil a my jsme hezky strávili léto, protože Matěj bydlí mezi Jevanama a Vyžlovkou, teďka vlastně už na Vyžlovce, což je ode mne asi dva kilometry, takže jsme měli důvod se scházet a vídat, takže to bylo příjemný. No a jinak se nepodílim moc, to myslim, že především ty Sestry a já sám. Jo ještě textově doktor Pečený, to je ale tradice.

Zajdeš někdy na pivo s fanouškama?
Nezajdu, nezajdu - respektive když nějakej se objeví tady v Jevanech v naší hospodě, tak mu můžu říct ahoj, ale toho času neni až tak tolik, abych ještě absolvoval takový věci. Navíc je to náročný, protože fanoušci se vyptávají, takže to není vůbec žádnej odpočinek. Já chodim jako do hospody - konkrétně teda na víno, ne na pivo - poslední roky, a chodim se tam jako vyventilovat a nalejt se no, protože co bych to tajil, protože mi to chutná a mám rád ten pocit být opilý. Ale nechci bejt zpovídanej tři hodiny někym, kdo bude prosejvat všechny možný zákoutí svojí mysli na co by se tak ještě zeptal toho populára, kterej tam s nim sedí. Takže to spíš náhodně, třeba když se někde potkáme druhej den ráno po koncertě a popíjíme někde s kapelou, pak je třeba příznivá situace k tomuhle.

Co by jsi vzkázal čtenářům rockmag.cz?
No ať jdou na nějakej náš koncert a udělají si obrázek a ty co choděj, tak ať choděj dál, protože myslim si, že kapela je v ideální formě teďka a baví nás to spolu, což je znát, myslim si i z toho celýho dvouhodinovýho vystoupení. Tam je spousta energie, která může leckteré chmůry zahnat. Jak nám na pódiu, tak i lidem pod podiem, myslim, že to funguje.

Moc díky za rozhovor a přeji další skvělé uspěchy tobě i Třem sestrám jako doteď.