Poprvé od svého vystoupení na prvním ročníku festivalu Masters of Rock v roce 2003 k nám dorazila britská rocková legenda Slade. S průběhem koncertu, jenž hostil Dům kultury v Liberci, vás seznámím v následujících řádcích.
Do kulturního domu jsme vklouzli prakticky chvíli poté, co se jeho brány v 19 hodin otevřely. Okoukli jsme prostorný sál, který pojme něco přes 2000 diváků. Čím víc se blížila osmá večerní, tím víc se sál zaplňoval. Když krátce po osmé nastoupili na pódium předskokané Turbo, bylo již téměř plno. Turbo nás jak nádechem skladeb, tak show („srdceryvné“ bylo zejména světelné srdce, které se objevovalo na světelném backdropu) přenesli na diskotéky 80. let. Publikum bylo složeno převážně ze dvou generací – tak 60% tvořili čtyřicátníci až padesátníci často doprovázení svými ratolestmi. Na mnohých z nich byla znát nostalgická vzpomínka na jejich mládí. Největší pozdvižení přišlo nejspíš při hitu Láska z pasáže.
Turbu byl poskytnut poměrně dlouhý set, hráli něco málo přes hodinu. Přestavba pódia trvala přibližně 20 minut, takže v 21.25 přišel na pódium jeden z techniků Slade, zařval: „Liberec“ a uvedl Slade. Hned poté na pódium celkem naběhli jedni z tvůrců kdysi masově populárního stylu glam rock. Ze zakládajících členů kapely zůstali dva – kytarista Dave Hill a bubeník Don Powell. A především Dave Hill byl duší celého koncertu. Často vystupoval do popředí a neustále předváděl různé kravinky. Vztah zpěvák-frontman mi dost připomínal AC/DC, kdy role Davea Hila rozhodně nebyla nepodobná Angusu Youngovi. Slade to vzali pěkně zostra a naprostou většinu setu tvořili pecky ze 70. let – Coz I Lov You, Take Me Bak ´Ome, Mama Weer All Crazee Now (pozor, nejedná se o redaktorův projev angličtinářského neandrtálství, Slade skutečně úmyslně komolí názvy skladeb) a hned jako třetí song největší hit Far Far Away. Jeho zahráním si kapela získala publikum po celý zbytek koncert na svou stranu. Lidi časti zpívali refrénu a užívali si vydařenou show. Kapela na tom byla stejně až na zpěváka, který většinu času byl zabrán do svého výkonu, což bylo jen pozitivem, protože předáváděl opravdu výborný výkon korunovaný několika ječáky. Vrchol koncertu přišel nejspíš s krásnou My Oh My. Byla to jediná skladba zahraná ten večer, která měla baladický nádech a kapela jí podala opravdu přesvědčivě. Musím přiznat, že jsem byl při ní trochu naměkko, protože jsem si zavzpomínal na svoje začátky s rockovou hudbou neodmyslitelně spojené právě se Slade… Britští veteráni přidávali celkem dvakrát. V prvním přídavku zazněl trochu paradoxně na Velikonoce vánoční hit Merry Xmas Everybody a v druhém pak dost překvapivě coververze slavného songu kapely Steppenwolf Born to Be Wild. Slade jí navlékli svůj typický kabát a bylo z toho náležitě velkolepé zakončení povedeného večera. Po 90ti minutách od začátku koncertu Slade opustili pódium a obecenstvo plochu. Věřím, že téměř každý odcházel domů spokojen.

