Ucházím - Geprüft vole

Recenze zatím posledního CD punk-coreové kapely Ucházím. Bylo křtěno v dubnu 2006 v Národním domě v Prachaticích, odkud kapela také pochází...

První, co mě u téhle placky zaujalo byl obal – jakoby utržená papírová krabice, říkám si: sakra, tohle znám… a ono jo - Vladimír Merta 1 a 2, Panton, 1989, dokonce dvě desky… Kdyby byli „Ucházím“ věkem v pubertě, mlčím, ale podle fotek na adolescenty nevypadají, takže by si to snad mohli pamatovat, ta dvě alba byla hodně provařená a myslím, že se s nimi setkal snad každý kdo v té době už vnímal hudbu. Ale je to osmnáct let, takže možná zapomnětlivost. Ale to sem nepatří, jde o hudbu…

Muzikantsky jsem odhadl kapelu na průměr už při první písničce - …tehdá u tý sochy… s celkem podařeným textem a trochu „fanánkovsky“ zazpívaným, včetně určité falešnosti, refrénem. Text říká něco v tom smyslu, že je to celé nějak „divně“* ke zdi, komunisti nevymřeli, fašouni jsou stejně hloupí jako byli a nechybí ani ekologická vsuvka o kácení lesů. Nic, s čím bych nebyl schopný se ztotožnit, ale už jsem to slyšel mockrát. Ve dvojce …tupá hmoto… dojde na moralistní vsuvku jak svět řve may day a dokonce i na Adolfa v dost falešně zazpívané sloce. Trojka prvními takty připomene Metallicu (to mě celkem překvapilo) a pak pokračuje v nastoleném duchu jako předchozí songy.

Punk řízlý hácéčkem, polka na bicí a angažované texty. To je prostě styl Ucházím, ze kterého neuhnou na celém albu ani na milimetr, ať už hudebně nebo textově, nabustřený kytary, rychlý škopky se základním rytmem, minimum vyhrávek, nic co by mi ani vzdáleně připomnělo sólo, osvěžením jsou snad jen zpomalené – vybrnkané pasáže v některých písničkách.

Pro lidi, kteří nevidí nebo nechtějí vidět, jak dneska svět vypadá, je tahle deska určitě zajímavá, protože jim s punkovou nasraností popíše situaci, zahraje něco tvrdých riffů a místy trochu falešně zazpívá. A možná právě v tom je kouzlo téhle bandy – asi není možné je brát úplně vážně a pochybuji, že oni sami sebe moc vážně berou. Slušné album – nic víc, nic míň, slyšel jsem lepší i mnohem horší. Jo - jedenáctka s tím vypjatým zpěvem je nejlepší a shodou okolností i hudebními nápady a zahráním...

* Čtenář místo „divně“ dosadí co patří, nerad jsem vulgární. Nápověda – hledejte u žen.