V.A.R. - rozhovor

Interview s Janem Jenym Janotou z kultovní kapely V.A.R. právě o tomto bandu... Ptal se Alan Rohan.

Vznik V.A.R. se datuje na rok 1987, kdo dal podnět ke vzniku?
Já jsem se vrátil z vojny, chvíli jsem hledal bývalé spoluhráče a pak se ukázalo, že Vyčka a Šnek je volný, tím jsme začali, pak jsme se rozšířili o Dana Řičicu - zpěv a hned poté o Míšu Matouše - kytaru. Hráli jsme zábavy a na tehdejší dobu jsme zařadili i neobyčejně tvrdé věci např. od Exodus a Slayer. Během roku 1989 Šnek začal nosit i vlastní věci, ale těsně před revolucí nás Dan s Míšou opustili a zůstali jsme jen 3. Netrvalo dlouho, přišel Berun a Láďa Vokurka, kterého ale po 3 měsících vystřídal Šupy. No a tahle sestava funguje od konce roku 1989 doteď beze změny!

Jaká je nynější sestava V.A.R. a kdo na co hraje?
Takže:
Jeny - bicí
Vyčka - basa
Berun - zpěv
Šnek, Šupy - kytary

Vždycky jste hráli v téhle sestavě? Pokud ne, kdo a na co hrál v jakých letech?
V podstatě je zodpovězeno v první otázce. Současná sestava vlastně natočila od prvního dema až po novinku všechno!

Jste uváděni jako trash metalová kapela. Od začátku byl záměr hrát trash?
Vlastní věci jsme začali dělat v době, kdy thrash frčel, takže určitě ano. Ale každý člen kapely poslouchá něco jiného, takže nakonec jsme z toho dostali takový trash´n ´roll. Pravdou je, že jsme nikdy k nikomu nebyli přirovnávaní, nebo že někoho kopírujeme. Vždycky jsme se snažili jít vlastní cestou.

Přeci jenom 7‘‘ Fast Like Bikila je trochu jiná, krom toho, že je v angličtině, jde tam o hodně hardcore prvků. Byl to záměr, nebo jste se chtěli trochu uhnout stranou stylu trash?
To nebyl záměr, jde spíš o výběr písniček, které se na vinyl dostaly. Vydavatel EP Martin Brňovják doporučil více ty rychlejší, masakroznější skladby, tak jsme je tam dali. Navíc s tou angličtinou to zní zase možná tvrdějc.

Nové album bylo avízováno na rok 2006 a nechalo na sebe čekat skoro rok, byly nějaké problémy?
Novinka byla natočena v září a ihned smíchána. Dodo nám nakonec pro mastering přinesl na výběr 3 finální podoby zvuku, jeden lepší než druhý. Už ve studiu jsme si zvolili pro nás hodně průkopnický, takový středový zvuk. Doma jsme to pak poslouchali a zjistili, že je tam někdy příliš výšek, tak jsme požádali Doda o úpravu, takže další 3 měsíce jsme řešili, jak vyrobit co nejtvrdší zvuk, a takový, který jsme ještě neměli. Myslíme si, že se čekání rozhodně vyplatilo, pokud porovnáváme předešlé desky natočené u Doda, které se nám vždycky zdály zvukově super, tak ta poslední je zase o stupeň ještě brutálnější než ta předešlá. Nakonec se nám zdržel i obal, takže celé to vyšlo s půlročním zpožděním, ale už jen kvůli finálnímu zvuku se to vyplatilo!

Máte odehráno za svou dobu trvání dost koncertů, přesto nejste moc vidět mimo region. Pořadatelé vás nezvou nebo jste svou oficielní prací příliš zaměstnáni? Samozřejmě hraje roli i vzdálenost jednotlivých hráčů od sebe...
Problém není ani v našem pracovním nasazení, ani ve vzdálenosti některých členů. Ze začátku jsme hráli téměř všude i na téměř nepoužitelné aparáty, dnes se snažíme vozit kytarové bedny s sebou, více si vybíráme. O regionu to také není, minulý rok jsme v severních Čechách ani nehráli (zato jsme vyjeli třeba do Bratislavy), ale je pravda, že nyní v posledních letech tak často nehrajeme, tak 12x-15x do roka, možná proto nejsme tak vidět. Letos ovšem jedeme šňůru jako předkapela Dodo Doležala (jen jarní část obsahuje asi 15 koncertů po klubech) a musím říct, že si to totálně užíváme. Dodo vozí komplet celou aparaturu i se svým zvukařem Frantou Muselem. Takže teď jsme se rozmlsali na takovej zvuk, že pak někde hrát jinde bude hodně těžký.

Na začátku - někdy v letech 1990 – 1993 jste hráli i v zahraničí. Hrajete občas venku? Pokud ano, tak kde a jaké máte pocity z koncertu v zahraničí při srovnání s koncerty v Čechách?
Moc těch zahraničních koncertů nejezdíme (pokud nepočítám Slovensko), ale rozdíl je rozhodně velký v tom, že o kapelu je z pořadatelského hlediska vždycky venku podstatně lépe postaráno než tady.

Moje oblíbená otázka, kde se vám hrálo nejlépe a proč? A kde byl pro vás koncert nejhorší a proč?
My už toho nahráli tolik za těch 17 let, že si to už moc nepamatujeme. Ale kromě současné šňůry jsme si to loni hodně užili v Bratislavě s Majster Kat, skvělá organizace, plno lidí, dobře se zachlastalo. Na nejhorší si nevzpomínám, jen na jeden, někde na Moravě, kdy se polovina členů před hraním opila po slivovici tak, že vůbec netušíme jak jsme to mohli odehrát a pro fans to muselo být trošku utrpení, ale my jsme si vlastně u toho užili hodně zábavy, takže nevím. Nejhorší jsou takové, kdy se jede spoustu kilometrů a není tam pak kvalitní zvuk.

Prošel někdo ze současné sestavy i jinými kapelami a pokud ano, v jakých působil?
Tak ještě před V.A.R. to byly kapely jako Slunéčko, Mimosa, atd. Vesměs lokální z dřevních komunistických dob. V průběhu V.A.R. asi před 5 roky Šupy hrál pohostinsky s kapelou B-movies Heroes, takový anglický moderní kytarový rock s ženským zpěvem, kapela už se rozpadla. Jinak se soustřeďujeme jen na naši tvrobu. Kromě Šneka, který dříve byl hlavní tvůrce repertoáru, začali nové skladby nosit i Vyčka a Šupy a tím se tvář skupiny zase malinko změnila, začali se používat více klávesy, ale pořád zůstáváme tvrdou kapelou. Určitě novinka stojí za poslech!

Co nejraději posloucháš?
Já mám poměrně široký záběr, když mi bylo 13, tak jsem poslouchal Status Quo, BTO, Rainbow, pak Genesis, Yes, Zappu... no a pak přišli Helloween, Exodus, Slayer, kteří začali hrát, když mi bylo 20let a dnes poslouchám téměř vše, ale je fakt, že mi připadá, že poslední dobrá kapela vznikla na počátku 90.let.

Začínají open air festivaly, kde budeme moci vidět a slyšet V.A.R.?
Letos asi nikde, dáváme si pauzu po jarní šňůře s Dodem s tím, že bychom rádi pokračovali i na podzim. Nevidím zas až takový štěstí hrát před nachcanejma lidma, kterým je jedno, co jim ráno ve 2hod. hraje. V klubu přijde míň lidí, ale zato vím, že přišli hlavně za muzikou.

Závěrem řekni, co chceš, máš volný prostor...
Každopádně moc díky fans, který to s náma vydrželi takovou dobu a kvůli, kterým jsme s tím nesekli. I když teoreticky věkově máme na to nárok a moc podobných kapel už hrát nevydrželo. Pořád nás to baví, zatím to vypadá, že z toho podia půjdeme jedině nohama napřed!!

Díky za e-mail rozhovor a mnoho úspěchů v dalších počinech.
Moc díky za rozhovor a jsem rád, že tu pořád existujou nadšenci a fanziny, který se zabývají undergroundem. Moc dobře víme, že to není prdel a je potřeba tomu obětovat spoustu volnýho času, který jiní v klidu prokalí v hospodě (což bych ještě teoreticky pochopil) nebo proválej na gauči u TV (což nepochopím nikdy)!