Vernon Reid & Masque - 24.2.2007

Uznávaný umělec, zakladatel kultovní kapely Living Colour a držitel několika ocennění americké Grammy awards představil českému publiku poprvé svůj solový projekt The Masque v rámci turné, které mělo zastávku i v pražském klubu Rock Café...

Hudební lahůdka v podobě vystoupení kytaristy a duše LIVING COLOUR mi zůstala utajena do poslední chvíle. O koncertě jsem se dozvěděl náhodou, když jsem zahlédl plakát z auta, ani ne týden před akcí. Hned jsem na netu začal pátrat a zjistil, že se jedná o další akci v rámci série Prague International Bluenight, tentokrát s pořadovým číslem 47.

Rozhodně jsem si nechtěl tento zážitek nechat ujít, protože jsem měl to štěstí, vidět mistra v akci už dvakrát. Jednou spolu s LIVING COLOUR, během jejich comebackového turné v září 2003, a podruhé v červenci 2006 v doprovodné kapele Jamese "Blood" Ulmera na Music in The Park. Oba koncerty byly vynikající, sólovou tvorbu jsem znal pouze z desky Mistaken Identity z roku 1996. Alba s kapelou MASQUE jsem neslyšel, takže mě taky zajímalo, kam směřuje Vernonova tvorba nyní.

Koncert se konal v prostorách zrekonstruovaného klubu Rock Café, sál se přesunul do podzemí, kde bylo dříve kino a inovována byla rovněž technika – osvětlení i aparatura. Příjemné je, že bar je teď přímo v sále, takže pokud se chcete občerstvit, můžete poslouchat a pozorovat dění na pódiu, o nic důležitého nepřicházíte.

Start se posunul z původních půl deváté zhruba o hodinu, sál se naplnil asi dvě stě diváky. Publikum bylo velmi různorodé od teenagerů po šedesátníky, hudební fajnšmekři, rockeři i příznivci jazzu.

Parta MASQUE není jen doprovodná kapela kytaristy Vernona Reida, ale plnohodnotná sestava prvotřídních instrumentalistů, kteří působí jako jedno tělo, hrající fantastickou pestrobarevnou hudbu. Není důležité jaké skladby posloucháte, muzika vás vtáhne, pohltí, rozvlní a naplní pocity euforie. Byl jsem docela unavený, protože jsem absolvoval náročný víkend, každý den vstávání před pátou do práce a návraty po koncertech až po půlnoci, asi čtyři hodiny spánku denně (nic moc). Během koncertu mi muzika dodávala enrgii a únavu vytěsnila naprosto do pozadí. Pokud si chcete předtavit, jakou hudbu MASQUE produkují, namíchejte si směs rockových (i metalových) riffů, jazzových vyhrávek, blues, afrických, orientálních rytmů, elektroniky a reggae. Vše je dokonale poskládáno, doplněno samply, zvukově perfektně sedící, takže nehrozí, že by vznikl hybrid bez hlavy a paty nebo dort pejska a kočičky, po kterém se vám udělá špatně. Vernon moduloval zvuk pomocí řady efektů a vystačil si tak s jedinou kytarou během celého koncertu, černý bubeník Don McKenzie hrál místy s takovou razancí, až doslova roztrhal činel a během setu se měnil i virbl. Basa (pětistrunka), obsluhovaná Hankem Schroyem, předváděla bluesové stupnice, jazzové improvizace, díky efektům i zvuk kytary. Postavou, možná nejzvláštnější na pódiu, byl hráč na klávesy, klarinet a piánovou foukací harmoniku Leon Gruenbaum, introvertně působící muzikant předvedl jazzová sóla, zvuk hammondů a vyhrávky na klávesnici, propojenou s laptopem. Tento zvláštní nástroj jsem ještě v akci neviděl, patrně se jedná o zvláštně upravenou klávesnici pro živé hraní.

Hrálo se ze všech tří desek Vernona Reida, jak z Mistaken Identity, tak z obou desek s Masque z Known Unknown (2004) a Other True Self (2006), podařilo se mi získat i playlist, ale řekl bych, že nekoresponduje s finální podobou pořadí skladeb během koncertu. Mimo jiné zazněly skladby Enjoy The Silence (cover Depeche Mode), National Anthem (cover Radiohead), reggae Flatbush and Church Revisited, The Slouch, Game Is Rigged, Flatbush, Up From The Skies, Psychic Friend. Covery v podání MASQUE se opírají pouze o hlavní motiv původních skladeb a jinak žijí vlastním životem, takže můžete postřehnout, jen lehkou podobnost, rozhodně ne upravenou kopii originálu. Kapela spolu komunikuje nekomunikuje, Vernon diriguje rukou či očima, lehce se pohupujíc a občas se se po povedených sólech, také objeví úsměv. S publikem se komunikuje také minimálně, hlavně během opakovaných představení členů kapely. Hlavní část koncertu tvoří instrumentální skladby, v několika písních zpívá Vernon a vokálně jej doprovází Gruenbaum. Muzika je primární a hlavní náplní večera. Pozoroval jsem podobné nadšení u většiny diváků, kteří si kapelu vyvolali ke dvojitému přidávání a koncert tak trval téměř dvě hodiny.

Po skončení koncertu ještě následovala autogramiáda během prodeje CDs, tady se kapela projevila uvolněně a ochotně komunikovala s nadšenými diváky. Při podepisování CD jsem se ptal Vernona na Douga Pinnicka (basistu a zpěváka KING’S X), který zaskakoval na letním turné v LIVING COLOUR za Coreyho Glovera a Vernon Reid o něm hovořil v superlativech. Dozvěděl jsem se, že už je v přípravě nová deska LIVING COLOUR, snad vyjde už letos. Fantastický večer skončil a já mohu doporučit všem příznivcům kvalitní muziky, bez hranic žánrů, aby si příště nenechali ujít žádně vystoupení této sestavy, jedná se totiž o jedinečný a neopakovatelný zážitek.