Vijagra - Trosečníci

Tato recenze je na album již staršího data. Věnuje se CD skupiny Vijagra - Trosečníci. Jaká deska je a zda se autorovi článku líbila se dozvíte po přečtení této recenze.

Jihlavská hard rocková & alkoholic metalová kapela Vijagra pokřtila 17. ledna 2004 v sále polenského zámku své první album. Kompakt nese název "Trosečníci" a obsahuje 13 melodických rockových písniček - těch nejlepších, které za čtyřletou existenci vznikly v dílnách tohoto souboru a které sklízí na cestách Vijagry po českých sálech a klubech největší ohlas.

Členové tohoto seskupení nejsou na poli hudební scény žádnými nováčky a před Vijagrou působili v dalších oblastních kapelách (ADAD, Oranžová Brablenec...) a tak se nelze divit, že hraní jim jde pěkně od ruky, což na albu Trosečníci dokazují.

Křest se vydařil, chlast tekl proudem a v sále se objevil poměrně slušný počet lidiček (i vzhledem k tomu, že zhruba 150 metrů odtud se konala pravidelná, vždy hojně navštěvovaná diskotéka). V den křtu bylo možno na pódiu spatřit i další formace z vysočiny - Moravu a Alter Ego a atmosféra byla, nebojím se říct, skvělá.

Skupina Vijagra na začátku svého vystoupení zahrála několik písniček "pro rozjezd" od Kabátů a pak jejich produkce pokračovala vlastní tvorbou, která vytáhla velkou část lidí od stolů s chlastem na taneční parket. I já jsem si šel trsnout nějakej ten rokec se žvárem v držce a energetický projev kapely mi zní v hlavě ještě teď. Už se těším na nějakou další podobnou akci.

A jaké jsou skladby na albu Trosečníci? Vyhnu se superlativům a řeknu "posluchatelné a melodické". Jenže bylo by ode mě nefér, kdybych to odflákl těmito dvěma hesly, takže musím říct, že jsou hodně ve stylu klasické rockové zabavové tvorby a že je to prostě bigbít, jak má být.

Úvodní písnička Půlnoční svítání je sice melancholicky laděná balada o smutném konci, ale následující Trosečníci nás zase přesvědčují, že přestože naše láska už je třeba dávno ta tam, neměli by jsme se jít hned utopit do nejbližšího rybníka, ale prostě se s tím nějak smířit, protože jednou jsme na dně a po druhé záříme ve světle ramp s tou nejmilejší kočičkou na světě a je velmi těžké se v tom podivném světě lásky vyznat.

Další skladba Správná holka mě zaujala zajímavým rytmem a ještě zajímavějším textem. Už jste někdy přemýšleli o tom, že kdyby jste měli šanci udělat něco znovu, udělali by jste to jinak? Možná by jste hodně věcí nechali být a udělali je stejně jako poprvé, ale tu jednu podstatnou věc by jste prostě chtěli udělat líp nebo prostě jiným způsobem. No a o tom to je.

Ve výčtu písniček bych mohl pokračovat. Každá ze skladeb na mě totiž působí tak, že o něčem je, že to není jen mlácení do prázdna. Je to sice možná jen můj subjektivní pocit, ale lidi se jen málokdy vnitřně shodnou na stejném názoru a většinou se jen přetvařují, aby tomu druhému neublížili názorem opačným.

Kromě rychlejších písniček, z nichž bych zmínil ještě například songy - Chuligán, Děděk, Barák a Malíře, kde se zpívá o jedné vcelku moudré pravdě (schválně neprozradím o které - zajímá-li vás to, mrkněte se na stánky kapely) se na albu Trosečníci nachází i nějaké ty ploužáky. Některé tyto "pomaláče" mi trošku připomněli staré dobré časy Argemy, Premierů, Kernu, Keksu, Markýze Johna a dalších legend.

Kdo má podobnou muziku rád, mohli by ho Trosečníci od Vijagry zaujmout.

CD Trosečníci je k dostání už od prosince 2003 v prodejnách a obchodech s hudebními nosiči za téměř lidové ceny. A pokud si ho objednáte přes internet (např. přímo na stránkách kapely - http://www.volny.cz/vijagra) nebo zakoupíte na některém z vystoupení kapely, zaplatíte za něj pouhých 100 Kč.