Vilém Čok a Bypass – Živá voda

Vilda Čok je výrazná postava naší scény, účinkující v kapelách zásadně ovlivňujících naší scénu. Ať to byl punkový Zikkurat, v dnešní době už trochu zapomenutý projekt Nová Růže nebo zásadní životní zásek Pražský Výběr, který ho nejvíc proslavil a katapultoval na samou špičku domácí scény...

Vilda Čok je výrazná postava naší scény, účinkující v kapelách zásadně ovlivňujících naší scénu. Ať to byl punkový Zikkurat, v dnešní době už trochu zapomenutý projekt Nová Růže nebo zásadní životní zásek Pražský Výběr, který ho nejvíc proslavil a katapultoval na samou špičku domácí scény. Nejde opomenout ani jeho muzikálové působení, namátkou uvedu např. Johanku, Ježíše, Excalibur nebo Barona Prášila. V poslední době se rozhodl více věnovat svým sólovým projektům a nová deska Živá voda je toho pádným důkazem. Vildu jsem vždycky vnímal jako rockového rebela a víceméně mě potěšilo, že se rozhodl jako vykašlat na dnešní (ne)fungování gramofirem a rozhodl se desku vydat na vlastním labelu Citadela Records . Mimo jiné tuto cestu zvolil i z důvodu umělecké svobody a nezávislosti. Materiál na desku připravoval dva roky a většinu fláků v mezidobí zkoušel i naživo na svých vystoupeních, kde si mohl ideálně vyzkoušet, jak na ně posluchači reagují. Do studia tedy šel s jasnou představou. Všechny základy se točily najednou naživo, protože bylo maximální snahou zachytit co nejvíc syrovost, energii a spontánnost. Tedy to rebelství co z Vildy přímo čiší a odlišuje ho od jiných interpretů. A já musím uznat, že se mu to ve finále moc povedlo. Až na jednu výjimku, je to navíc po skladatelské stránce jeho dílo, jedinými hosty jsou děti v písni Zachraňte Ježíška. Kytary natáčel Pavel Marcel, basu Milan Libich a bicí Honza Podzimek, tedy jeho doprovodná kapela Bypass. Vilda toto album označil za své nejlepší album, které kdy vytvořil. Já souhlasím, album je stylově sevřené, syrové, kytarové a nekompromisní – tak jak chtěl. Album se víceméně pohybuje ve vodách hard rocku, bigbítu a občas tu a tam vykoukne nějaký ten neposedný punkový kořínek… To jsou mantinely ve kterých se pohybuje, zbytečně neexperimentuje nebo se nepouští do něčeho, čemu nevěří nebo do čeho se mu v rámci tvorby nechce. Z jeho tvorby je to od doby Zikkuratu asi opravdu nejsyrovější nahrávka. Vildův nespoutaný, rozjívený, punkově chuligánský zpěv k tomu všemu sedí jak pr… na hrnec. Texty byly vždycky jeho silnou stránkou. V textech se tvrdě obouvá do dnešní reality,jako Sentimentální a moc se mi v songu Nepotrestaný líbí obrat o vytunění státu…. A nebyl by to Vilda aby nezahrál taky na odlehčenou notu viz Mrkev nesmí zemřít nebo Zachraňte ježíška. Titulní Živá voda je zase celkem povedený rádiový hit.

Resumé? Vilda dostal na album to, co jsem od něj očekával, je to muzika bez kalkulu, zahraná od srdce, tak jak to cítil a uměl nejlíp. V dnešní záplavě komerčních srágor další balzám pro (d)uši. Na stránkách Vidy Čoka můžete i zahlazovat která skladba z desky se vám nejvíce líbí. Hrací doba 45:18 minut.