28. 8. 2010

Brněnečtí punkáči Vision Days mají ve své diskografii v pořadí již šesté album, řekl bych i velmi vydařené, pojďme si ho trošku přiblížit…

Ještě než se dostanu k hudbě, tak bych chtěl říct pár slov k bookletu. Přední strana bookletu připomíná motiv špinavé zdi a na přední straně jsou dvě postavy podávajíce si ruce, obě za zády svírají nůž = Ironie. Uvnitř jsou všechny texty k albu + foto kapely.

Teď už rovnou k obsahu nového alba. Celé album šlape jako hodinky, určitě se při poslechu nebudete nudit a budete si i klepat do rytmu. Album obsahuje 16 skladeb plných rychlého a melodického punku okořeněného troškou SKA, ostatně tak, jak je u kapely zvykem.

Texty na albu jsou vydařené a donutí posluchače k zamyšlení. Na Vision Days se mi hlavně líbí, že dokážou otřepané fráze o hnusným světě a špatné politice obohatit i o texty, které mají děj a dokážou říct i víc než jen „FUCK OF všechno možný“ a zapojí i vtipné fráze.

Album otevírá skladba „Až na prvním místě“ která hned od začátku v sobě má prvky houpavého SKA akorát je trošku rychlejší a postupně graduje až do konce. Textem pojednává o tom, že „prachy jsou prostě na prvním místě“.

Druhá skladba se už nese v rytmu rychlého punku a zpívá se zde o zábavě v zabíjení. Třetí skladba s názvem“Pogo a provokace“ se dá jednoduše označit za další vydařenou hitovku (Punk není mrtvej, Punk stále žije, má v sobě sílu a spoustu energie, punkem budou žít i další generace, stejně jako my, POGO a PROVOKACE).

Čtvrtá skladba nese název „Pracovní 2“, je to další skvělá pecká nesoucí v sobě prvky SKA a řízného Punku, ale na svoji první verzi z alba „Na háku“, která se stala stěžejní hymnou, už nemá, ale to vůbec nevadí.

Následující songy jako „O nás“, „Jsem nasranej“ a „Krize“ jsou taky velmi podařené písně, prostě na koncertě vás to vtáhne do kotle, ať chcete nebo ne.

Ve stejně dobrém tempu album pokračuje až do konce.

Celý tento punkový nášup uzavírá jedna z nejvydařenějších věcí na albu a to titulní skladba „Ironie“. Skladba začíná v pomalejším tempu a postupně se zrychluje, od půlky začíná typický „Visiondaysácký“ nářez až do konce celé skladby.

Na závěr musím říct, že mě album velice potěšilo a jsem rád, že jsem si jej mohl poslechnout.
Doporučuji album všem, kdo mají tuhle kapelu rádi. I těm, kteří ji ještě neznají.

Autor článku: Tommy

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!