Víte, co vznikne, když dáte dohromady čtyři punkery a psa? Může se stát spousta věcí, ale v našem případě první regulérní placka kladenské punkrockové kapely Vnitřní faktor. A vůbec... pojďme se jim podívat na zoubek.
Album Čtyři z punku a pes je z loni vydaných již druhé, které nese stejný název. Troufám si tvrdit, že Vnitřní faktor natočil desku, která se svým názvem ladí o trochu více než deska skupiny Harlej. Ale to jen tak pro vysvětlení, proč na našem trhu rockových kapel rotují dvě stejnojmenné desky, za což ani jedna z kapel pochopitelně nemůže (vyšly necelý měsíc po sobě).
Předem veškerého mudrování je potřeba dodat, že Vnitřní faktor již má za sebou dvě dema, takže Čtyři z punku a pes je třetím autorským počinem této kapely. Samotná deska se na vás začne valit Intrem, které je čistě instrumentální a trvá rovnou jednu minutu a k tomu jednu vteřinu . Hned první klasická skladba nese sebou užitečný nepřímý odkaz na neziskovou organizaci Rozkoš bez rizika, která pomáhá prevencí proti pohlavně přenosným chorobám. Jinak k písni samotné, je to punkrock od podlahy s textem, který má smysl, jen mi připadá zbytečně dlouhá, ale je to jen můj názor, nemusíte se mnou nutně souhlasit. Následující Druhej dech je o chlápkovi, kterej doufá, že jeho život bude mít ještě někdy smysl a on bude „in“. Track Třicátá-devátá pojednává o střetu reality s ideálním stavem. Když se o této skladbě zmiňuji, je potřeba dodat, že je hudebně velice zdařilá, má silný refrén a basa zde doslova hraje prim. Basové party jsou vůbec světlými momenty této desky. Písně Smegma a Pan XY jsou příběhy lidských osudů, přičemž první z nich popisuje hajzla, co má potřebu plácat si játra a přitom plácat taky ještě lidi různými předměty. Druhá vypráví příběh o tom, jak opilý řidič v noci sestřelí svým vozidlem nevinného chodce. Obě dvě jsou velmi solidně zahrané. O rodičích se zpívá ve stejnojmenné písni a samozřejmě jak to u punx chodí, kapela je zrovna nechválí. Popisuje nekonečný souboj rodičů, jejich pohledů na věc a druhé strany - jejich dětí, který ovšem mají svůj mozek a právě proto je tento střet věčné téma. Zahradník je vtipná, rychlá písnička o jednom prostém hrabači listí, kterej má rád „ohnivou vodu“ a podle toho taky žije. A dostáváme se na samotný závěr této placky k písni Jako Vy. Je to povedená věc, z které číší punk na sto honů. Ať to budeme brát z hlediska textu, muziky nebo nálady, prostě takhle si představuju punkovou věc. Ještě bych chtěl dodat, že kapela svým halekáním nápadně připomíná Offspring (totéž platí i o písni O rodičích), to ovšem vůbec není ke škodě věci. Posledním desátým kouskem je originální Outro, které obstaral za skupinu, dětský orchestr Doksanka z obce Doksy u Kladna.
Co říci závěrem? Vnitřní faktor svou hudbu dělá s láskou, to je slyšet na první poslech. Muzikantsky kluci vše zvládají a určitě se hraním baví. V případě našeho CD bych vytkl celkový zvuk, moc se mi osobně nelíbí, ale u punkrocku to rozhodně není stěžejní věc. Zpěvák občas ujíždí, ale komu se to nestává. Myslím, že hoši se nemají za co stydět a své publikum těmito písněmi rozhodně baví. A to je to stěžejní…Howgh!

