Snad nejznámější a u nás v posledních letech velice populární finská cross-overová kapela Waltari vydala nové album Release date…
Nebylo pro mě, jako pro velkého fanouška Waltari, nijak velkým problémem již po prvním poslechu nového alba proniknout do jeho tajů. Album je opět ovlivněno zcela originálním melancholickým pohledem frontmana Kärtsy Hattaky na svět a možná i někam dál. O jeho velkém vlivu svědčí už jen to, že osobně u většiny skladeb napsal vlastní text, složil muziku a nejen to, on i hraje na basu, klávesy, rád se posadí za mixák a také je spoluproducentem alba. Nesmíme ovšem opomenout jeho věrné ovečky kytaristy Jariota Lehtinena a Samiho Yli-Sirniö stejně, jako Ville Veiko Vehviläinena na bicí a Janne Immonena na klávesy. Tahle sestava je vždy zárukou perfektní práce.
Vraťmě se ale trochu nazpět… Jaký že ten „Waltariho“ svět vlastně je? Plný rozdílů, černých a bílých, lichých a sudých, zábavný i krutý, ale rozhodně ne stereotypní nebo snad nudně fádní. Z tohoto vychází hudba Waltari od samého zrození někdy v 80. letech minulého století, a proto dokáže zaujmout velký okruh fanoušků od zarputilých metalistů po přívržence lehkého popíku, jelikož i ve svém tvrdém pojetí zapůsobí něčím takříkajíc „pěkným“. Ano, je to už celých 20 let, co tato kapela působí na duše fanoušků po celé Evropě a nejen po ní. Dlouholetá zkušenost je znát nejen na skvělých vystoupeních, ale i na novém albu. To se oproti minulým vyznačuje hlavně přechodem k větší tvrdosti, je daleko kytarovější, progresivnější a řekněme instrumentálně plnější. Tvrdé kytary opravdu tvoří u všech písní nepřehlédnutelný základ. Vokály se možná o něco více ztrácejí v hutné hudbě, ale nepřipadá mi to být nějak zvlášť na škodu. CD je rozděleno na celkem 13 songů, ovšem ani tady to nelze popsat takhle zjednodušeně. Jak dnes začíná být u zkušených formací běžné, spojují písničky na cd do určitých setů, ve kterých na sebe melodicky navazují. A ať už se Vám to líbí nebo ne, i zde je tomu tak. Po prvních třech melodických a chytlavých kouscích přichází set s názvem Cityshamaani o celkové stopáži 36:12. Pravda, že písničky v tomto setu nepřecházejí nějak zvlášť plynule, ale spíše velmi kontrastně. Najdeme zde utahané instrumentální pasáže střídající tvrdé kytarové rify. Musím uznat, že na každém kousku je vidět velká spousta práce a prakticky není vůbec co vytknout. Po tomto šestatřicetiminutovém mistrovském cross-overovém mixu přichází na řadu písnička Hype a THD, které se nijak nevyhýbají ničím neobvyklým tvrobě Waltari. Při dalších dvou už ovšem atmosféra houstne. Myslím, že Sex in the biergarten se svými až deathmetalovými přechody je rozhodně výbornou adeptkou na hitovku stejně, jako Wish I could heal pro svou skvělou atmosferičnost a citlivost. Album zakončuje bonusový diskotékový song, na kterém se již tradičně podílí Värttinä.

| Interpret: | Waltari |
| Album: | Release date |
| Počet stop: | 13 |
| Délka: | 71:52 |
| Rok vydání: | Únor 2007 |
| Vydavatelství: | Sony BMG |
| Seznam skladeb: | Get Stamped Dig sleep Let's Puke Together Night Flight Good Morning Colgate County Showdown The Incaination Party Sympathy Hype THD (Lehtinen) Sex in the Biergarten Wish I Could Heal BONUS: Spokebone |

