13. 10. 2011

Není žádných pochyb, že Wohnout patří na naší scéně k tomu nejlepšímu, co může nabídnout. Co jsem na nich vždycky oceňoval, byl smysl pro humor, což ostatně dokazují i v rozhovoru, který si můžete přečíst zde na Rockmagu. Nyní ale již recenze aktuální desky...

Po minulém albu Karton veverek, které se mi líbilo, ale nesklidilo příliš velký ohlas, jsem se na novou desku Wohnoutů vyloženě těšil. Při psaní této recenze si uvědomuji, že už týden tuhle desku poslouchám doma pořád dokola a jaksi se mi nechce poslouchat nic jiného a že mě fakt chytla. Hmmm , pohodová deska na tyhle letní dni.

Patnáct písniček, poměrně dlouhá stopáž 52 minut, povedený obal a zajímavý koncept alba. Celé promo dobře promakané, kdy se kapela prezentuje jako firma, posluchače bere jako své klienty a deska rovná se produkt. Na promo fotkách motýlci kolem krku, prostě produkt. Já to beru jako dobrý nápad, vtipná parodie a když se nad tím zamyslím, tak vlastně zároveň i vážná věc. Když se totiž chce kapela opravdu muzikou živit, tak je to vlastně celé docela reálný popis stavu. Ale samozřejmě by to nebyli Wohnouti, aby z toho všeho neudělali pěknou taškařici. A čím? No obleky, motýlci a kravaty je zástěrka , která je tištěna na folii a když ji odstraníte, tak jako by jste pohlédli pod povrch. Potetovaní týpci dělající naprosto odlišné činnosti, nežli je vyobrazení původní a zkreslené. Tak tohle opravdu oceňuji, má to nápad (i když okoukaný), ale má. A nechybí ani textová část.

Wohnout jsou kapela, která má svůj model zažitý a myslím si, že ani kapela a potažmo ani fandové nejsou na nějaké experimenty zvědaví. Po hudební i textové stránce je to očekávaná klasika, která potěší. Hned na první poslech určitě zaboduje Hledáme zpěváka se skvělým začátkem do country, kdy se v songu kapele, samozřejmě s notnou dávkou nadsázky a vtipu představují různí potenciální zpěváci počínaje Márdim, přes Vaška Bláhu a končí Tomášem Hajíčkem. Stejně vtipně vyzní pocta skvělému režisérovi klipů Jakubovi Kohákovi v songu Dobrý den, pane Kohák. A dobrých písniček co zaujmou na první poslech je samozřejmě víc, určitě Kapela na šňůře,O básnících, Padák a Gastrosexuál. Vyloženě hitové ambice má Toubkal, což je duet s Andreou Plíškovou z kapely Gang ala Basta.

Samozřejmě všech patnáct písniček nemůžou být jenom samý pecky, občas si kapela vybere slabší chvilku, namátkou třeba Ježci, Bublina, Bombaj nebo Nápady.

Celkově si myslím, že Wohnouti na novince nezklamali, rozhodně předvedli svůj minimálně svůj (nad)standard. Je to deska, kterou se vyplatí si opatřit a poslechnout. A samozřejmě nezapomeňte si nový pecky poslechnout pěkně na živo, třeba na akci České hrady.

Autor článku: Alan Rohan

Komentáře:

Deska je opravdu hodně vydařená. Stejně jako Karton veverek, který považuji za opravdu povedený (na rozdíl od ostatních recenzentů)
Jen bych chtěl upozornit na malou chybku. Kapela na šňůře je totiž právě z Kartonu veverek a ne z Našim klientům.

Nicméně musím souhlasit. Firma Wohnout odvedla dobrou práci...