Zakázaný Ovoce - Dost už bylo gest

Říčanská kapela Zakázaný Ovoce před čtvrt rokem vydala své již 3. řadové album pod názvem „Dost už bylo gest“.Tahle kapela na mě zapůsobila svým debutem „Funguy“, hlavně mě oslovili svižným punk rockem, kterým bylo cd nadupané, pak jsem se jim vyhnul na delší dobu a teď přišli s novým albem. Pojďme si o něm říct pár slov…

Fanouškům určitě neujde, že kapela se hodně odklonila od svého pojetí punku, který byl hodně dobrý a to textově i hudebně. Výrazně změnili styl ke komerčním proudům. Tolik rozhořčené nostalgie. Něco k písním:

Úvodní skladba „Suicide girl“je na poslech velmi příjemná, má pěknou melodickou linku i text, zní sice v tom modernějším punku, ale za poslech určitě stojí. Dále následuje docela vydařená pecka „Strassenpunk“. Text pojednává o bohémském životě rockerů, pivu a rock’n‘rollu. Tato skladba je na albu mojí oblíbenou. Ve skladbě „Pornostár“ kapela neopomene svoji prioriotu - text se sexuální tématikou. No, nechám to na vás, podle mě se kapela tentokrát trochu sekla. Text mi přijde zbytečně vulgární a má jednoduchou myšlenku. Když to srovnám s takovými texty jako „Funguy“, „Nádherná“ nebo „Šťávy“ z předchozích dvou desek, přijde mi tento text primitivní. Následující dva songy mi nic moc neřekly. Na tomto cd jsou spíše jen vatou na vycpání prázdného místa. Ovšem v pořadí šestá skladba „Sněhulák“ mi zase dodala náladu album doposlouchat do konce. Hned od prvních tonů se vyhrne pěkná punk-rocková skladbička s chytlavou melodií a textem vedoucím k zamyšlení Rozhodně vydařenějším než text skladby „Pornostár“.

Taktéž „Jackpot“je vydařená pecka s textem ze života. Na této skladbě je trošku znát, že se kapela odrazila od své starší tvorby, za to má u mě tato skladba pomyslné velké plus.

Dále následují skladby „Drsný sbohem“, “Déjá vu“ a „Na dně“. Tyto skladby mi opět jen tak prošuměly a nenašel jsem v nich moc zajímavých nápadů, možná skladba „Déjá vu“. Má říznou rockovou melodii, ale nic víc mě nenadchlo.

Zastavil bych se však u předposledního pomaláče pod názvem „Alkoholka“. Prolínají se zde akustické kytary s elektrickými. Uslyšíte v ní i ženský zpěv .Za tuhle skladbu taktéž kapelu chválím, řekl bych, že je to nejpovedenější věc na desce. Závěrečná skladby nese název“Mistr světa v rock and rollu.“ Jak už název napovídá, tato skladba se nese ve „všemi známé otřepané rock and rollové melodii“. Myslím, že kdyby album ukončila „Alkoholka“, bylo by to příjemnější.

Na závěr podotýkám, že album na mě působí velice rozporuplně. Najdou se zde vydařené kousky, které bohužel překrývá zbytečná vata, které je na desce nadbytek.